Stručný souhrn z článku:
- Pro větší zahrady je vhodná instalace automatizovaného zavlažovacího systému, kombinujícího více zdrojů vody.
- Při plánování je nutné oddělit pitnou a užitkovou vodu a zohlednit hygienické normy.
- Při instalaci systému je preferované podzemní vedení trubek, které nekomplikuje užívání zahrady.
Tento souhrn byl vytvořen pomocí AI a je kontrolován redakcí.
První otázka zní: odkud berete vodu? Zavlažování z přípojky veřejného vodovodního řadu je asi tou nejjednodušší variantou, z finančních důvodů je však přijatelná pouze v případě malé bytové zahrádky. Větší plochy lze ideálně vyřešit kombinací více zdrojů: dešťovky, vlastního zdroje (studna nebo vrt) a případně i zapojením šedé odpadní vody z domácnosti.
Pozor však při plánování celého systému: z hygienických důvodů nesmějí být rozvody pitné a užitkové (dešťové) vody vzájemně propojeny, a to ani ve společné výtokové armatuře (viz norma ČSN EN 1717), mohlo by totiž dojít ke znečištění zpětným průtokem. Musíte mít takzvaný dvojí rozvod vody oddělený na pitnou a užitkovou. V praxi to znamená, že pitná voda bude sloužit pouze k doplnění zásobníku.
Není nad dobrý plán
Samotný zahradní rozvod je nutné před realizací řádně naplánovat. Instalace je možná jak po povrchu, tak v podzemí. Povrchová varianta je sice mnohem snazší, ovšem vzniklé překážky ztěžují například sekání trávníku a pohyb po zahradě vůbec. Proto je vhodnější položit potrubí pod zem a na povrch umístit pouze jednotlivé výstupy a přípojky. V tomto případě se instalační trubky zakopou do malé šachty a zasypou zeminou.
Pro běžný letní provoz není ani zapotřebí zakopávat potrubí do nezámrzné hloubky (80-140 cm podle podloží a lokality), většinou postačí na hloubku zhruba dvou rýčů (tedy 40-50 cm). Na větších a dobře přístupných pozemcích práci podstatně usnadní minibagr, ten také dobře využijete ve skalnatém nebo kamenitém terénu.
Má to spád?
Potrubí by mělo vždy vést místy, kde se dá relativně snadno kopat. Kamenité nebo skalnaté části zahrady se pokud možno vyhněte. Z výkopu odstraňte kameny a kořeny, trubky položte do pískového lože. Potrubí je také nutno vyspádovat, zejména u pozemků na rovině pak o něco pečlivěji, aby nevznikaly vzduchové kapsy, které by omezovaly průtok – spád má být teoreticky alespoň 0,3 %, toho však dosáhnete pouze s kovovým potrubím, plastové se bude kroutit a ohýbat.
Natáhněte trubku tak, aby byla alespoň přibližně v rovině, voda v ní bude stejně proudit pod tlakem. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.)
Chcete vědět o automatickém zalévání ještě víc?
- Výběr mezi ocelí a plastem
- Výběr a druhy svěrných spojek a tvarovek
- Volba správných postřikovačů a jejich dosah
- Výhody a nevýhody různých cenových variant
- Ochrana potrubí v zimním období
- Plánování rozvodů podle topografie zahrady a rostlin
- Zásobníky vody, oddělení pitné a užitkové vody
To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v lednovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 14. prosince.
Zdroj: Dům&Zahrada