S příchodem května a června proto přichází čas na uvedení nadzemních i zapuštěných bazénů do provozu. Odstranit nečistoty na hladině i na dně, napadané listí i mrtvý hmyz, vyčistit stěny a především: ošetřit vodu.

Technologií, které pomáhají udržovat vodu v bazénu v provozuschopném stavu, je celá řada. Většina majitelů bazénů nedá dopustit na tu svou a pro část bazénářů je úprava vody skutečnou alchymií. Zatímco jedni se péči o vodu věnují každý den, druzí by byli rádi, kdyby této činnosti nemuseli věnovat ani minutu a mohli si svůj bazén pouze užívat.

V rozhovoru s Jiřím Dřímalem z brněnské společnosti Lifetech představíme koncept tzv. zdravého bazénu a dozvíte se o tom, že chlor je dobrý sluha, ale špatný pán.

Zdravý bazén

Začneme od chloru. Slovy filmové klasiky: je chlor v bazénu padouch, nebo hrdina?
Při údržbě vody v bazénech má chlor klíčovou roli. Jeho hlavním úkolem je dezinfikovat vodu. Proto se, koneckonců, přidává ve vodárnách i do pitné vody. Stačí přitom velmi malé množství: přibližně čtyři kapky chloru na 1 000 litrů vody. Tato dávka je dostatečná ke zničení bakterií, ale pro lidi není škodlivá. Koncentrace chloru v bazénech většinou není veliká, je měřitelná a regulovatelná.

Problémem současných bazénů tedy není chlor, ale trichloraminy, které způsobují typický bazénový zápach, a mohou nejen citlivějším osobám ublížit. Nikdy bych například nešel plavat do bazénu, ze kterého je tzv. „cítit chlor“. Takové koupání může skončit podrážděnou a vysušenou kůží, zarudlýma očima, a dokonce astmatickými nebo alergickými reakcemi.

Bazénový zápach

„Bazénový zápach“ tedy není zárukou správně ošetřené vody v bazénu?
Nikoliv. To, co cítíme, není chlor, ale trichloramin. To je sloučenina, která vzniká při reakci chloru s organickými látkami, které se do vody dostanou nejčastěji z našeho těla: pot, šupinky kůže, moč…

Chlor začne dělat svou práci, začne na tyto látky útočit a ničit je. Při tom vzniká trichloramin, který má vedle typického zápachu ještě jednu nepříjemnou vlastnost: je zdraví škodlivý. To, bohužel, pocítila řada profesionálních plavců nebo třeba plavčíků, obecně těch, kteří se v prostředí, kde se trichloramin vyskytoval, pohybovali delší dobu. Když máte doma bazén, určitě nechcete, aby vám působil zdravotní potíže…

To jistě ne. Jak tedy vodu v bazénech ošetřovat, aby k podobným problémům nedošlo?
Dovolím si rekapitulaci nejčastěji používaných technologií: Chlorové tablety vyžadují častou manipulaci, kontrolu a vyhodnocování, solinátory (generátory chloru) ušetří trochu času, časté kontrole a vyhodnocování kvality vody se ale ani tak nevyhnete. V bazénu se bude uvolňovat trichloramin se všemi popsanými dopady na lidské zdraví. Jako několikanásobný dědeček bych koupání dětí v takových bazénech nedoporučil.

Pak tady máme bezobslužnou technologii nízkotlaké UV-C lampy. Její největší benefit je právě v tom, že vůbec nic neřešíte, pouze jednou za pár let vyměníte výbojku v UV lampě. Pořád ale máte bazén s trichloraminem a vším, co z toho vyplývá.

Následuje středotlaká UV-C lampa. Bezobslužná technologie, se kterou můžete zapomenout na trichloraminy i jakákoli zdravotní rizika. Takový bazén je první, který bych označil za zdraví bezpečný. To, že středotlaké UV systémy (jako jediné!) odstraňují trichloramin, je zakotveno i v německé normě pro bazény (DIN 19643).

Můžeme ale jít ještě dále a použít proces pokročilé oxidace (AOP), bezobslužnou technologii, která dodá v současné době nejvyšší možný stupeň ochrany bazénové vody, vhodný i pro batolata. Možností je tedy několik a každý si může vybrat, kterou bude používat.

Váš koncept zdravého bazénu je, předpokládám, postaven na posledních dvou zmíněných technologiích?
Pochopitelně nebudeme za zdravý bazén označovat něco, co může způsobit zdravotní potíže… Vyvinuli a vyrobili jsme zařízení, která si majitelé bazénů mohou snadno naistalovat sami, přičemž benefit pro jejich zdraví i zážitek z koupání bude nesrovnatelný. V neposlední řadě jde o ekologickou formu dezinfekce bez chemikálií, případně s jejich minimálním množstvím jako sekundárním čisticím členem.

Vrátím se ještě na chvíli k chloru a trichloraminu: malé množství chloru jako v pitné vodě neškodí, ale trichloramin vysušuje a dráždí lidskou pokožku, nabourává její přirozený ochranný filtr, což vede ke ztrátě hydratace a pružnosti. To, spolu s nadměrným opalováním, vede k rychlejšímu stárnutí pleti. A to taky nechcete.

Lidem s astmatem, atopickým ekzémem a obecně zvýšenou senzitivností na přítomnost chemikálií ve vodě naše technologie umožňují, aby se vůbec mohli vykoupat, bez obav z nepříjemných následků. Ale to vlastně platí úplně pro každého.

Osobní zkušenost se zdravým bazénem (uživatel z Plzeňska):
Osobně přežiju koupání v čemkoliv, ale bazén používá celá rodina. Manželka z chemicky ošetřené vody dostává astmatické záchvaty, syn má sníženou imunitu a bazén si chceme užít i s vnoučaty ve věku 1,5 a 4 roky. Loni jsem si pořídil Lifetech ProfiPure UVM 100 k bazénu o 16 m3 v kombinaci se solinátorem staženým na 20-30 % a polovičním dávkováním soli. Kvalita vody byla perfektní a alergici v rodině snášeli bazénovou vodu skvěle. 

Jak je to s cenovou dostupností středotlakých UV systémů pro domácí bazény?
Dnes už můžeme na trhu najít dostupné středotlaké UV systémy pro běžné domácí bazény. Příkladem je nejmenší středotlaká UV lampa ProfiPure, která je vhodná pro úpravu vody privátního bazénu do objemu kolem 80 m3. Takovou středotlakou UV lampu lze pořídit od 30 tisíc Kč včetně DPH. Více informací pro váš skutečně čistý bazén naleznete na stránkách www.chcicistybazen.cz.

Nejúčinnější bezchlorovou technologií úpravy bazénové vody pro veřejné bazény je unikátní technologie LifeOX®-M. Cena nejmenších modelů sice začíná na stech tisících korunách, ale návratnost této technologie, zejména díky sníženým provozním nákladům, začíná na neuvěřitelných 8 měsících a dosažená kvalita vody a ovzduší přiláká násobně více návštěvníků akvaparků.

Doc. RNDr. Jiří Dřímal, CSc., zakladatel a majitel společnosti LIFETECH, je mezinárodně uznávaným odborníkem v oblasti technologií ozonu, UV, AOP a plazmy. Pracoval a podílel se na výzkumných projektech několika evropských univerzit.

Zdroj: Dům&Zahrada, Lifetech

Související články