Jak správně založit kompost?

Založit si vlastní kompost? Otázka, kterou si klade téměř každý majitel zahrady. Někteří se ovšem nechají odradit představou, že se budou muset o kompost složitě starat, bude zapáchat a hyzdit okrasnou zahradu. Tato představa o kompostu je však mylná…

Jak začít s kompostováním

V první řadě je potřeba vybrat vhodné místo a kompostovací zařízení. Nejlépe by měl být situován tam, kde nebude vystaven přímému slunci, větru a hustému dešti. Jakmile budete vybírat kompostér, myslete při tom na přístup žížal a jiných půdních organismů, podložka kompostéru by tedy měla být z propustného materiálu.

Důležité je také plánované množství kompostovaného materiálu, pro menší zahrádkáře se nejlépe hodí plastové kompostéry o objemu asi 400 až 600 litrů, které jsou k dostání například na e-shopu. Pro větší zahrádky s větším množstvím kompostované trávy, listů a větví je nejlepší sestavení si vlastního kompostéru, například z desek, plotovek apod., přičemž nezapomínejte na prázdné dno a možnost odstranění jedné strany při překopávání kompostu.

ČTĚTE TAKÉ:

Kompostér připraven

Jestliže máte kompostér připravený na svém místě, umístěte na dno drobné větvičky či vrstvu slámy, ty budou do kompostéru přivádět vzduch, a zamezíte tím tak zápachu.

Pokud do kompostu přijde najednou větší množství trávy, listí nebo zbytků zeleniny, je vhodné promíchat je s trochou klasické zeminy, protože tak ulehčíte práci drobným živočichům a půdním mikroorganismům.

Provzdušňování pomocí větviček nebo slámy však stačit nebude, proto je potřeba kompost alespoň 1x až 2x překopat, což zajistí jeho rychlejší vyzrávání. Kromě překopávání lze urychlit zrání pomocí urychlovače kompostu nebo aktivátoru kompostu.

Co dát do kompostu a co ne

Bioodpad vhodný pro kompostování

zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, slupky z citrusových plodů pouze v malém množství, odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami, tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra, popel z dřeva, čajové sáčky, káva, papír - pouze dobře rozložitelný - letáky odevzdejte do sběru, trus drobných hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků).

Do kompostéru rozhodně nepatří:

plevele a rostliny napadené škůdci a chorobami, natě z brambor, pecky z ovoce, maso, kosti, tuky, kameny, stavební suť, popel z uhlí, plasty, porcelán, kovy a další nerozložitelné materiály, chemikálie, léky, barvy a trus psů a koček.

Pozor na vlhkost

Kompost by neměl být ani příliš mokrý, ani příliš suchý. Přemokřením by mohlo docházet k hnití, naopak sucho utlumí kompostovací procesy. Pokud je kompost moc suchý, poznáte to podle jeho do šeda zbarveného povrchu, bude se také drolit a nově přidaný materiál se nebude vůbec rozkládat, nebo jen velmi pomalu, dalším znakem příliš suchého kompostu mohou být i svinky. Pokud vás trápí suchý kompost, pokropte ho dešťovou vodou, překopejte ho a přidejte dostatek čerstvého vlhkého materiálu.

Jestliže máte naopak kompost příliš vlhký, který se projevuje silným zápachem, je důležité opatření proti zatékání vody do kompostu, čili zastřešení. Do takovéhoto kompostu nepřidávejte vodnaté ovoce ani zeleninu, přidávejte pouze listí, slámu nebo suchou zeminu a promíchejte je s vlhkým materiálem.

Kdy je možné kompost použít

Pokud vytvoříte ideální podmínky ke kompostování, je možné ho použít asi po 8 až 10 týdnech kompostování. V této době ještě není kompost plně vyzrálý a je vhodný obzvláště k mulčování. Zralosti dosáhne asi po 7 až 12 měsících, v této době by již měla být z materiálu tmavě hnědá, drobivá hmota, s příjemnou vůní lesní půdy. Objem kompostu je v době zralosti až o polovinu menší, než bylo původního materiálu.

Článek vznikl ve spolupráci s Semena-rostliny.cz a Pestovani.in

Titulní foto: Thinkstockphotos.com

+ Přidat inzerát