Dřevo si musíte připravit dostatečně dopředu, aby mělo možnost důkladně proschnout. Mnohem lépe se zpracovává dříví z čerstvě poražených stromů než dříví vyschlé. Můžete se spolehnout na to, že špalky začínají vysychat zevnitř ihned po rozštípání. Základní pravidlo tedy zní, zpracujte dřevo co nejdříve, dokud je co nejčerstvější.
Rozdílné vlastnosti dřeva se projevují i při jeho zpracování. Přestože je například dubové dřevo velmi tvrdou odrůdou, štípe se mnohem snadněji než topolové, které je výrazně měkčí. Palivové dřevo tak připravujte spíše z tvrdších stromů, mezi které patří například eben, dub, javor, jasan či buk. Nejměkčími druhy jsou naopak smrk, borovice, jedle, lípa a topol.
O tom, jaké druhy dřeva jsou vhodné na topení a jak dlouho schnou, jsme měli zvláštní článek zde.
Různé druhy dřeva na rozdílné účely
Každé dřevo má jinou strukturu, pevnost a další užitné vlastnosti určující jeho využití. Je proto důležité si zjistit, který druh bude pro vaše potřeby nejvhodnější. Pokud topíte v krbových kamnech, je vhodné použít zmiňované tvrdé dřevo nebo dřevo z ovocných stromů. Všechny tyto druhy dřeva hoří pomaleji a zachovávají velké množství žhavých uhlíků, které zaručí teplo po dlouhé hodiny.
dříví
Na zátop či rozhoření použijte spíše dřevo z listnatých stromů, které hoří poměrně rychle. Vhodná je bříza, lípa, kaštan, topol, vrba, trnovník akát či akácie. Jehličnany jako borovici a smrk lze k topení použít také, ale nejen že se kvůli své nízké tvrdosti tyto druhy dřeva špatně štípou, zároveň i velmi rychle hoří, produkují více odpadu a kvůli obsažené pryskyřici uhlíky při hoření vystřelují a zanášejí komín.
Chemicky ošetřeného dřeva, stejně jako lisovaných dřevotřískových desek, překližek či navoskovaných předmětů se při topení vyvarujte úplně. Znečišťují topeniště i komín, a navíc spalováním vznikají nebezpečné toxické exhaláty a výpary.
Kam s ním?
Na kvalitu dřeva má velký vliv také jeho uskladnění. Nejlepší je skladovat je naštípané rovnou v požadovaných délkách pro daná kamna či krb. Toto je důležité zvláště u listnatého dřeva, pokud bychom je totiž ponechali v kůře nenaštípané, dojde postupem času k jeho trouchnivění z důvodu zapaření, protože voda ve dřevě nemůže vysychat.
O správném uskladnění dřeva jsme měli speciální článek.
Další možností, která se proto na uskladnění dřeva venku nabízí, je vytvoření hranice ze dřeva ve volném prostoru, kde se zakryje plachtou. První vrstva polínek by však měla být minimálně 20 cm nad zemí, vhodné je uskladnění na návětrném místě. Praktické je mít menší zásobník na dřevo u krbu či kamen. Když totiž dřevo přinesete do místnosti o pár dní dříve, ještě doschne, a bude tak lépe hořet.
Jak ho naštípat?
Štípání dřeva patří mezi nejnenáviděnější činnosti obecně. Snad jen žehlení je ještě horší. Tuto špatnou pověst ale bohužel štípání dostalo za roky, kdy se používaly špatné sekery. Dnes už jsou na trhu sekery velmi moderní, které usnadňují tuto namáhavou práci.
dříví
Na samotné štípání polen si vyberte takovou sekyrku, která je lehká a dobře se vám drží v ruce. V dnešní době se nemusíte spoléhat již jen na tradiční materiály. Topůrko z plastu je například mnohem schopnější absorbovat nárazovou energii než topůrko dřevěné. Takové řešení nabízí nová řada seker Husqvarna.
Pokud si chcete práci ještě víc usnadnit, použijte štípače dříví. O tom, jak je vybrat, jak se v nich orientovat apod., jsme psali ve zvláštním článku.