Styl pro dvanáct arů
Současná podoba zahrady o výměře 1200 čtverečních metrů pochází z roku 2012. Nešlo o její věrnou rekonstrukci, ostatně žádná fotografie se nedochovala. Z původní výsadby zbyly jen vzrostlé smrky a borovice. Ty jsou právě pro zdejší lokalitu charakteristické.
TUTO ZAHRADNÍ NÁVŠTĚVU JSTE MOHLI NAJÍT V ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 1/15. A PRÁVĚ ZDE MŮŽETE NAJÍT I VÍCE FOTOGRAFIÍ K ZAHRADĚ. I TOTO STARŠÍ ČÍSLO SI MŮŽETE OBJEDNAT, A TO NA TELEFONNÍM ČÍSLE 225 985 225 NEBO E-MAILU ASTROSAT@SEND.CZ, ZA CENU 69 KČ + POŠTOVNÉ 10 KČ.
Ostatně investor neusiloval vrátit zahradě původní vzhled. Přál si, aby byla v belgickém či holandském stylu: elegantně jednoduchá, nepříliš barevná, s velkou zatravněnou plochou, kde vyniknou umělecké objekty. S různě zelenými keři po obvodu a venkovním bazénem u zastřešeného posezení. Požadoval zachovat maximum původních dřevin. To se respektovalo s jedinou výjimkou, kdy naklánějící se borovici bylo nutné pokácet. Jinak hrozilo, že spadne na dům.
Co nejméně barev
Zahrada jako galerie pod širým nebem
Přání mít květů i barev prostou zahradu není právě obvyklé. „O každé výsadbě se s investorem dlouze debatovalo. Investor měl velmi jasnou představu o formě zahrady a jeho zásady bylo nutno dodržet. Proto to není pouze dílo architekta, ale i samotného majitele, který jí vtiskl patřičnou originalitu. Na začátku povolil osm rostlinných druhů. Z těch jsem vytvořila monokulturní stálezelené výsadby s odlišnými výškami a odstíny zeleně,“ říká architektka Eismanová. „Pod vysokými stromy půdokryvné leukotoe (Leucothoe walteri). Vertikály živých plotů ze stříhaného habru a tisu. Z nízkých buxusových plůtků předěly mezi žulovým dlážděním, dřevěnou terasou a nerezovým bazénem. Místo gejzíru barev a květů ozvláštňují zahradu kulovité buxusy různých průměrů, rododendrony, kapradiny, několik druhů bobkovišní lišících se velikostí a tvarem listů. Linie mrazuvzdorných trsnatých stálezelených trav (Carex morrowii ´Variegata´) tvoří nižší horizont v sousedství vyšších habrů. Podařilo se mi mírně rozšířit počet povolených rostlin o několik druhů hortenzií a kaliny. Zato půdokryvný barvínek pod keři zakrývající mulčovací kůru investor vytrhal.“
Na údržbu automat a robot
Stará studna s pumpou, odkud se kdysi čerpala voda na zalévání
„Celá zahrada má automatický závlahový systém. Zdejší lokalita je totiž na pískovém podloží,“ vysvětluje Ing. Eismanová, „a bez automatické závlahy by trávník nikdy nebyl perfektní. Proto jsme i při výsadbě ke každé rostlině přidávali hydroabsorbent. To je prášek, který se po namočení vodou změní v gel a ten postupně kořenům vodu zase uvolňuje.“ O údržbu trávníku (je pokládaný) denně pečuje robotická sekačka Husqvarna, familiárně zvaná Mařka. „Zpočátku jsem byla skeptická, zda to zvládne,“ přiznává architektka „ale jakmile se vychytaly počáteční mouchy, slouží skvěle. Okraje a kouty, kam robot nemůže, vyžívá investor osobně, bere to jako relax. Profesionální zahradnická firma dochází kvůli údržbě stromů a keřů dvakrát ročně.“
Základní technické údaje:
- Návrh: Ing. Barbora Eismanová, zahradní architektura Ing. Ivan Marek
- Realizace: Zahradní architektura Ing. Ivan Marek, Astra
- Celková výměra zahrady: 1200 m²
- Zavlažování: automatické
- Travní koberec: pokládaný
- Ostatní: dřevěná terasa u bazénu, zastřešené posezení s grilem, domeček pro děti
- Text: Marie Krausová
- Foto: Petr Hejna