Maso z vodního grilu je zdravější, ale jak chutná?

Grilování
Příklad nezdravého grilování: tuk odkapává přímo do plamenů.

Autor: Shutterstock.com

Obecně se má za to, že grilování na elektrickém nebo plynovém grilu je zdravější než příprava masa na dřevěném uhlí. Jednou z možností je také gril vodní, o kterém se mluví méně. Jak vlastně funguje?

Čeho se na grilování obáváme nejvíce, jsou karcinogenní látky vznikající rozkladem tuku odkapávajícího z grilovaného masa na rozžhavené uhlí. Teplý vzduch následně vynáší tyto spaliny zpět na potraviny, které jsou tak kontaminovány. Dalším rizikem je vysoká teplota uhlíků - maso má tendenci spálit se na povrchu a uvnitř zůstat napůl syrové, takže jíte spáleninu a k tomu možná i choroboplodné zárodky, které se kvůli nedostatečnému propečení nezničily.

Odkapávající tuk i teplotu za vás řeší právě vodní gril. Tuk z masa stéká do nádoby s vodou zabudované uvnitř grilu, a nepřichází tak do kontaktu s přímým ohněm. Voda zároveň slouží i jako chladič horkého vzduchu a zabraňuje spálení pokrmů. Ve vodním grilu netopíte dřevěným uhlím ani briketami, ale dřevem z listnatých stromů. Spotřebujete ho přitom velmi málo - kbelík polínek by vám měl stačit na celou velkou večeři. Maso přiklopíte poklicí a zbytek za vás obstará teplo, dým a vodní pára. Pokrmy nemusíte hlídat a obracet.

Skeptik si řekne, že takový proces je vlastně dušení a maso z vodního grilu nikdy nebude mít tu správnou grilovanou chuť ani kůrku. Pravda je to jen do jisté míry. O klasické dušení nejde, maso se na povrchu vlivem vysoké teploty zatahuje a na kuřecím můžete docílit i křupavé kůrky. Chuť je ale opravdu trochu jiná. Maso voní i chutná, jako by bylo vyuzené. Vodní gril je totiž ve svém principu tak trochu udírnou.

Na klasickém vodním grilu je kouzelné, že ho roztápíte dřevem. Existují ale i vodní grily elektrické, kam vlijete vodu pod rošt. U kvalitních výrobků odpadá práce s čištěním roštu, maso se díky páře tolik nepřichycuje. Ochuzeni jste ale také o poskakování okolo grilu s obracečkou v ruce, což mnozí považují za ten pravý grilovací rituál.

Na druhé straně už dneska na zdravější grilování myslejí i výrobci grilů klasických. Odkapávání tuku na uhlíky se řeší grilovacími deskami či tácy, oblíbené je i grilování na lávových kamenech, jejichž porézní povrch nežádoucí tuk přímo vstřebává. Vodní gril tak lze doporučit zejména pro přípravu drůbeže, protože zaručuje její důsledné propečení bez spálení kůžičky. To se při porovnání s ostatními grily jeví jako nesporná výhoda.

Komentáře

Načítám komentáře...