Ať už tedy máte jezírko či rybníček na zahradě dlouhá léta, nebo jste si ho čerstvě postavili, či o něm teprve uvažujete, věnujte pozornost tomuto sedmeru rad, které pro nás připravil Pavel Míča zastupující českou značku Vodnář, která se na péči o jezírka a její obyvatele specializuje.

Asi nejčastějším problémem, který majitele jezírek trápí po většinu roku, je přebujení řas. Trápit vás mohou jak ty jednobuněčné ve formě nevzhledné zelené vody, tak vláknité, vypadající jako dlouhé povlávající šlahouny u dna. Nejenže je jezírko nevzhledné, ale v konečném důsledku může takový stav zapříčinit úhyn ryb. Co dělat?

  • Filtrovat

Funkční gula pro sběr detritu (odumřelého organického materiálu) a skimmer pro sběr plovoucích nečistot jsou základem. Důležitý je samozřejmě i prvotní výběr správného filtru, který se odvíjí od velikosti nádrže, typu jezírka (koupací, okrasné, pro chov rybek apod.), osazení rostlin atd. Následně pak nezapomínejte v průběhu roku pravidelně kontrolovat stav filtračních komor a jejich pročištění.

  • Včas nasaďte nitrifikační a denitrifikační bakterie

Nitrifikační bakterie převádí nižší škodlivé formy dusíku na dusičnany a denitrifikační bakterie následně spotřebují kyslík z dusičnanů při své výživě na úkor jednobuněčných řas. Tato práce je důležitá právě zjara v dubnu, kdy se voda ohřívá a jednoduché řasy nemají ještě konkurenci ve spotřebě živin ve vyšších rostlinách kořenové filtrace. Tyto bakterie jednoduše pořídíte v obchodě nebo na internetu, přičemž existují varianty pro všechny roční období. Osvědčená je např. zn. Baenzy. Přípravek rozmícháte v nádobě s vodou z jezírka a pak rovnoměrně rozlijete po celé ploše.

  • Zbavujte jezírko odpadů a zelené hmoty

Na co nestačí gula a skimmer, odstraňte vysavačem anebo např. přípravkem NA ŘASY Kontakt, který do pár minut vynese nečistoty na hladinu, odkud je už síťkou nebo skimmerem snadno odstraníte. Aktivní kyslík vynese na hladinu nejen spadané listí, ale vytrhá ze dna i bující vláknitou řasu.

  • Ryby

Jezírko na zahradě není třeboňský rybník, a tak je třeba, zvláště pro nezkušené chovatele, postupovat při zarybnění opatrně. Zvláště, pokud jste nasadili kaprovité ryby, které se vytírají až 3x ročně, vás počet ryb může překvapit a zaskočit. Množství odpadu úměrně stoupne a ruku v ruce s tím se zhorší kvalita vody. Prostředí je o to více citlivé na změny, namnožené řasy při odumírání mohou způsobit kyslíkový deficit a následně úhyn ryb.

  • Nepodceňte krmení

Všeho moc škodí. Přílišné množství krmiva najednou ryby nestačí pozřít a zbytky se budou rozkládat na dně. Mnoho krmiva znamená také mnoho odpadních látek, mnoho škodlivin, mnoho hnojiva a mnoho řas. Nad 28 °C již nekrmte vůbec. A věnujte pozornost kvalitě krmiva. Vybírejte takové, které má vyšší míru stravitelnosti, nejvyšší obsah doplňkových látek a vitaminů.

  • Provzdušňujte

Zvláště v horkých letních dnech, kdy klesá rozpustnost vzdušného kyslíku ve vodě, a biochemické procesy jsou nejrychlejší, může dojít k nedostatku kyslíku ve vodě. Poznat ho můžete podle tzv. „troubení ryb“, což je nouzové dýchání ústní dutinou, které známe třeba u kaprů. Existují sice přípravky na okysličení vody (např. Bio2 lox), ale lepší je tomuto stavu předejít.

  • Třikrát měřte a jednou řežte!

Měření a testování vody by mělo patřit k pravidelným činnostem každého jezírkáře. Ideální je nějaký multifunkční tester typu 5v1, který použijte vždy, než do vody něco „nasypete“. Jednotlivé ukazatele vám napoví, zda a jak je třeba řešit počínající nebo již pokročilý problém. Zvláště nebezpečné je pH>8, kdy jsou uhličitany pro rostliny v již nedostupné formě, a amoniakální dusík, který se do vody dostane s exkrementy ryb, se stává pro ryby extrémně toxickým. Jako prevenci lze doporučit např. Sorbolit, který dokáže škodlivé formy dusíku absorbovat a zároveň slouží jako vhodné prostředí pro kolonizaci bakteriemi.