V přiměřeném množství a ve volném stavu by chlór plavcům nijak vadit neměl. Problém nastává, když ho v bazénu příliš "cítíme". Typický chlorový zápach naznačuje, že se chlór navázal na částečky potu či kosmetických přípravků, které se dostaly do vody, a vytvořil tzv. chloraminy, škodlivé sloučeniny způsobující symptomy jako pálení očí a zarudnutí pokožky.

Tvorbu chloraminů můžeme omezit tím, že udržíme pH vody v bazénu na hodnotách mezi 7,1-7,5. Pokud je pH nižší, znamená to, že je voda kyselejší právě vlivem chlorových sloučenin. Při zásaditém pH naopak chlór pozbývá účinnosti a voda se kalí. Ke zjištění pH v bazénu se používají testovací proužky, popřípadě kapičkové testry vody. Přípravky ke zvýšení či snížení pH v bazénu seženete pod názvy "pH plus" a "pH minus" a prodávají se v tekuté podobě či jako granulát.

Chlór přirozeně vyprchává na vzduchu; pokud máte bazén zastřešený, dbejte na jeho větrání. Chlór se dá částečně mechanicky odbourat pomocí provzdušňování vody, například pomocí vzduchovacích trysek nebo vodotrysku.

Spotřeba bazénové chemie se dá omezit UV lampou. Ta se instaluje na výtlakovou stranu bazénové filtrace a její záření ničí choroboplodné zárodky v cirkulující vodě. Není všemocná, ale dokáže snížit spotřebu chlóru až o 70 procent.

Vázanému chlóru se zcela vyhnete, pokud si pořídíte solonizační jednotku a do bazénu nasypete bazénovou sůl. Zařízení uvolní do vody plynný chlór obsažený v soli, který pokožku a dýchací ústrojí nedráždí, ale udrží vodu krásně čistou. Podmínkou je mít bazén z materiálů, jež slané vodě odolají.

Relativní novinkou jsou pak biobazény, v nichž se voda čistí čerpadlem s biofiltrem. Nečistoty a bakterie vytváří na biofiltru tzv. biofilm, který je třeba mechanicky odstraňovat. Do systému se pak pravidelně doplňují speciální hnojiva s obsahem dusíku. Máte-li na zahradě více místa, můžete investovat do koupacího jezírka, kde čisticí funkci přeberou vodní rostliny. Je to řešení možná nákladné, zato 100% přírodní.