Je to dům, který nemůže patřit nikomu jinému. Každý kout, každý detail nese jeho rukopis – výrazný, osobitý, nespoutaný. Laffita a jeho manžel Guy Pascal Gheysens vdechli opuštěné secesní observatoři nový život. Z ruiny vzniklo místo, které je zároveň domovem, ateliérem i galerií, a kde se historie potkává s extravagancí.
Dům, který kdysi osvětloval vesnici
Současná Laffitova vila má původ v počátku 20. století. Hvězdárnu si tehdy nechal postavit astronom a podnikatel Ladislav Pračka jako své soukromé pozorovací místo. Budova byla na svou dobu výjimečná – nejen architekturou s krásnou secesní kupolí, ale i technicky. Měla vlastní elektrárnu, která zásobovala elektřinou část obce Nová Huť.
Rozhovor: Návrhář Osmany Laffita o pochodu Prague Pride
Jenže po válce hvězdárna ztratila smysl, pustla, zatékalo do ní a kopule zarůstala mechem. Místní ji začali brát spíš jako strašidelný dům než jako architektonický klenot. Když ji o desítky let později objevil Osmany Laffita, byla těsně před demolicí. A právě tehdy začal příběh, který by vydal na film.
Láska na první pohled i na první opravu
„Byla to ruina, ale cítili jsme, že má duši,“ říká Osmany. On a Guy tu nejprve přespávali v provizorních podmínkách, bez topení a vody. Postupně pak začali dům zachraňovat – cihlu po cihle, trám po trámu. Rekonstrukce trvala roky, ale výsledek stojí za to.
Dnes má dům tři podlaží a dispozici 11 + 1. Zvenku si zachoval původní hvězdářský tvar, uvnitř ale září barvami, světlem a fantazií. Každý pokoj má jinou atmosféru, každý prvek jiný příběh.
Zlatý obývák a zelený salonek
V přízemí dýchá noblesa a špetka divadla. Obývací pokoj se zlatými detaily připomíná spíš palác než rodinný dům. Světla se odrážejí od rámů, lustrů i soch – například od zlatého jelena, kterého Osmany vytvořil sám.
Na obývák navazuje zelený salonek, místo setkávání s přáteli. Dominantou jsou kovová kamna, která dávají prostoru útulné teplo. Nábytek? Část pochází z obchodního řetězce, ale díky nápaditým úpravám působí jako designové kusy. Tady se potkává luxus s obyčejností. A dohromady tvoří něco naprosto osobitého.
Kuchyně z mramoru a srdce domova
Naproti salonku se rozkládá kuchyně, kterou si návrhář navrhl sám. Je praktická, elegantní a přitom útulná. Dominantou je dřez vytesaný z jednoho kusu francouzského mramoru. Guy je tu podle Laffity „král kuchyně“, zatímco on sám prý v kuchyni nejraději odpočívá. S kávou a puštěnou televizí.
Kuchyň plynule přechází v jídelnu, která slouží větším návštěvám. Všechno působí přirozeně. Jako by tenhle prostor vznikl spíš z lásky než z plánu architekta.
Ateliér pod hvězdami
V horním patře má Osmany pracovnu, ateliér i showroom. Když přijde inspirace, tady vznikají návrhy, které se později objeví na přehlídkách. V kopuli, kde se kdysi pozorovala obloha, dnes stojí malý bar – intimní místo pro večerní sklenku šampaňského. Do kopule se vstupuje po výsuvných schodech na dálkové ovládání, což je přesně ten druh detailu, který spojuje historii a moderní technologii.
Ložnice, které vyprávějí příběhy
V nejnižším podlaží se nacházejí ložnice pro hosty, každá jiná, ale všechny v duchu tepla a útulnosti. Na některých stěnách zůstalo přiznané zdivo, které připomíná původní stavbu. Je to kombinace elegance a surovosti. Přesně v duchu majitelů.
Umění, příroda a svoboda
Dům je nejen o designu, ale i o životě. Každý kout vypráví něco z osobní historie. Na poličkách se mísí starožitnosti, dárky od přátel i kousky z běžných obchodů. Každá věc má příběh. A za zdmi se rozprostírá zahrada, která působí jako klidné království. Jezírko, terasa, fontána, koně a slepice. Tady Laffita našel rovnováhu mezi divokou inspirací a klidem přírody.
Domov, kde se žije sny
Po letech v pražském ruchu našel Osmany v Nižboru všechno, co potřeboval – místo pro tvorbu, odpočinek i život. Ze staré hvězdárny se stalo sídlo, které je stejně jedinečné jako on sám: trochu divoké, trochu elegantní, a hlavně opravdové. Dům dnes působí jako symbol: z ruiny může vzniknout něco krásného, když do toho člověk vloží srdce. A v tom je možná celé tajemství Osmanyho Laffity – i v životě, i v designu, i v lásce.
Zdroje:
- Sofie Dvořáková,
- Dům&Zahrada,
- lui.cz,
- prazdnedomy.cz







