Kam se vydat? Za legendární Slovanskou epopejí, jejíž velikost se počítá na mnoho metrů, se vypravte na zámek v Moravském Krumlově. Kdežto mini epopej je vystavená v Muzeu rekordů v Pelhřimově a na přeměření děl postačí malé pravítko, jde o milimetry.
Slovanskou epopej by aspoň jednou za život měl vidět každý:
Kdy vznikala Slovanská epopej
Velkolepá Slovanská epopej představuje 20 monumentálních pláten. Tvořil je slavný secesní malíř Alfons Mucha v průběhu let 1910 až 1928 a cyklus pláten měl fungovat jako duchovní posílení, ale také poučení z klíčových historických událostí, jež Slovany ovlivnily.
Slovanská epopej vznikala na zámku Zbiroh, kde se našlo místo pro tvorbu obřích děl, ta největší měří 6,1 x 8,1 metru (platí to i pro 1. dílo epopeje, Slovany v pravlasti, které můžete vidět ve fotogalerii).
Miroslav Marek, prezident Agentury Dobrý den, se svým otcem stejného jména, který díla Alfonse Muchy bezmezně obdivuje
Do Pelhřimova za mini epopejí
Alfons Mucha se narodil 24. července roku 1860 a zemřel rovněž v červenci v roce 1939. Což jsou hned dva pádné důvody k oslavě jeho tvorby. A ta se dá pojmout velmi inspirativně, jako to před lety udělal malíř Jan Jiří Rathsam. Rozhodl se uctít osobnost Alfonse Muchy a nakreslil jeho Slovanskou epopej, ale miniaturní. Na rozdíl od Muchy ji tvořil "pouze" 9 let, přepočítáno na čas šlo asi o 1500 hodin.
Mini provedení jednoho z pláten Slovanské epopeje, Slovanů v pravlasti (36 x 27 mm), vytvořil malíř J. J. Rathsam
Na prohlídku lupu s sebou
Miniaturní díla měří pár desítek milimetrů, vznikala na plátně pomocí olejových barev a malíř Rathsam pracoval nejen s mini štětečky, ale také s peříčkem z anglického havrana. Ale nejprve si vše nakreslil tužkou (i tuha 0,3 mm byla moc silná, proto ji obrušoval).
Nejlépe si mini epopej prohlédnete pod lupou, ostatně lupu používal i malíř - jinak by to ani nešlo.
Mini díla jsou detailně provedená: „O nebývalé obtížnosti svědčí třeba i to, že například jen na obraze Zavedení slovanské liturgie je 66 postav. Ale nejen to. J. J. Rathsam se zaměřil i na vystižení charakteru a nálad postav, třeba na smutek Jana Ámose Komenského vzpomínajícího v exilu na svou vlast," vypráví Miroslav Marek, zakladatel Agentury Dobrý den, která provozuje Muzeum rekordů v Pelhřimově.
Přijďte se podívat do expozice Zlaté české ručičky, muzeum má otevřeno denně i o prázdninách.
