Monumentální účinek nevelké budovy ve svažitém terénu je založen na lapidární čisté formě a expresívní kompozici prostupujících se hmot a objemů, využívající hry světel a stínů.

Dominantní hmota podélného trychtýře hlediště s lapidárně řešeným zaobleným vstupním průčelím je vklíněna do nižší kvádrové podnože, vylehčené dlouhými linkami otevřených balkonů. Mimořádně působivé tvarové a prostorové řešení interiéru vychází z jasně vyjádřené funkce.

Podle dostupných pramenů bylo divadlo postaveno v roce 1936 ze sbírek občanů, podnikatelů, místních spolků a institucí podle projektu významného českého architekta Kamila Roškota. Svojí architekturou patří mezi skvosty první poloviny dvacátého století. Již v roce 1978 bylo zapsáno na seznam národních kulturních památek.

Pohled do historie

Divadelní historie v Ústí nad Orlicí se začala psát v roce 1836. Významným milníkem byl rok 1896, kdy byl založen ochotnický spolek Vicena. Ten po první světové válce v roce 1919 inicioval vznik Družstva pro postavení divadelní budovy a začal shromažďovat finanční prostředky. V roce 1929 byla po získání pozemku vypsána soutěž mezi místním stavitelem Jaroslavem Radechovským a pražským architektem Kamilem Roškotem.

Přestože odborná porota, v níž zasedali architekti Josef Gočár, Antonín Ausobský a teoretik Zdeněk Wirth, upřednostnila Roškotův návrh, následovala ještě řada složitých jednání, po kterých byl přepracován. Základní kámen budovy byl položen 5. července 1935 a slavnostní otevření divadla proběhlo o 14 měsíců později, dne 26. září 1936. Stalo se tak v rámci oslav 100. výročí ochotnického divadla v Ústí nad Orlicí a 40. výročí založení divadelního spolku Vicena.

Rekonstrukce divadla

Na přelomu 70. a 80. let 20. století prošlo Roškotovo divadlo kompletní modernizací, při které byla provedena kompletní rekonstrukce elektroinstalace, vznikly nové kabiny pro osvětlovací a zvukovou režii a byla rozšířena technická místnost. V hledišti byla vyměněna sedadla, na schodištích, ve vestibulu a na balkoně byla instalována nová osvětlovací tělesa od akademického sochaře Alexia Appla a v přízemí u šaten byla umístěna plastika Múzy od akademického sochaře Michala Tomšeje.

Druhá fáze rekonstrukce probíhala v letech 1981 až 1984. Nejprve byla provedena kompletní modernizaci jeviště, po ní byly opraveny vnější omítky budovy a nakonec se podařilo opravit i střechu budovy.

Po roce 1989 převzalo péči o divadelní budovu město, pověřeným správcem je KLUBCENTRUM. Od roku 1993 nese jméno svého projektanta – Roškotovo divadlo. I v novém století prochází výbava divadelní budovy modernizací – inovace se dočkala zvuková technika, podařilo se provést kompletní výměnu ovládacího pultu v osvětlovací kabině tak, aby odpovídal současné technické úrovni.

V roce 2015 se návštěvníci dočkali nových pohodlných sedaček, došlo k výměně podlahové krytiny a sál byl nově vymalován. Další modernizace a investice jsou závislé na dostatku finančních prostředků.

Tento článek jste si mohli přečíst v časopisu Dům&Zahrada 5/2019, před současným vydáním byl obsah aktualizován a doplněn o nové informace.

Zdroj: Dům&Zahrada, Národní památkový ústav

Související články