Co vás vedlo k založení Textile Mountain?
Přemýšlela jsem, jaké téma by šlo v diplomové práci zpracovat nejudržitelněji. V tu chvíli mě nějak netěšilo šití dalšího oblečení, takže jsem rozmýšlela, co by šlo dělat třeba s tuzemským recyklovaným textilem. Dělala jsem si rešerši a skončila jsem v Klatexu, kde recyklují textilní odpad na netkané textilie.
Jako jediná zdejší firma byli otevření nějaké spolupráci, takže jsem s nimi diplomovou práci realizovala. Když jsem viděla, kolik tam končí textilu, který by ještě šel využít a nemusel by se z něj stávat druhotný materiál, říkala jsem si, proč se to neděje? Že se vyrábějí nové a nové materiály a textilie a tady se přitom tak ohromné množství šmelcuje na vlákna, to nedává smysl!
Lenka Baarová na nejnovější v historii Textile Mountain již čtvrté adrese (vlevo). Bazarový zlatnický pult plný retro jablonecké bižuterie a komponentů k prodeji (vpravo)
Jste v tuzemsku s konceptem prodeje textilních přebytků jediná?
Možná ano. Ale běžné galanterie v nabídce textilní přebytky asi také mají. Navozí je z Itálie z výroben nebo továren, jen je prodávají jako plnohodnotnou novou metráž.
Co to vlastně je ten textilní přebytek?
Továrna vyrábí textilie ve velkém, to jsou kilometry látek. A přitom třeba vznikne druhotná metráž. Například oblekovka, u které se vyžaduje opravdu precizní kvalita. Při výrobě se v ní objeví nepatrná nepravidelnost, výrobce pak vyřadí rovnou celou roli, protože nějakou dobu trvá, než se stroj zastaví a znovu nastaví.
Továrna tuto textilii má jako druhovýrobu, nebo se látka vyhazuje, spaluje či skládkuje, protože je potřeba produkovat luxusní zboží. To může být jeden druh přebytku, v součtu jde opět o kilometry látek.
Jak vás napadlo obchodovat s podobnými materiály?
Když jsem viděla, jaké látky se pálí nebo recyklují na ty netkané textilie, zajímalo mě, jak by to šlo dělat jinak. Studovala jsem uměleckou školu, takže podnikat nebo otevírat si vlastní byznys pro mě v tu chvíli bylo úplně nemyslitelné. Ale neviděla jsem jinou možnost, než otevřít obchod, aby se aspoň něco na trhu změnilo, nebo abych to aspoň zkusila.
Rejstřík všemožných materiálů a vzorků, které se do Textile Mountain dostanou, je velmi bohatý
Má obchod svého typického zákazníka? Kdo k vám nejčastěji chodí?
To se tedy vůbec nedá říct, jde o průřez všemi možnými vrstvami společnosti, jsou to jednotlivci i firmy. Nakupují od nás dokonce divadla. Lidé, kteří si šijí doma, protože je to baví, nebo potřebují ušít něco pro děti. Studenti. Typický klient se vystihnout nedá, pokud máte na mysli třeba věkovou kategorii nebo zaměření. Ale mají společné to, že potřebují mít čisté svědomí, že nenakupují další zbytečné věci, že smýšlejí ekologicky.
Že jim jde o udržitelnost, že jim nejsou lhostejné zdroje, odkud se ty věci berou?
Přesně tak. Což je třeba u filmů nebo u divadel vlastně ještě záslužnější, protože tam věci vznikají často jen pro jedinou příležitost a další využití nemají. Nebo se musejí dál skladovat a recyklovat, čili tady je využití materiálu, který by se jinak vyhodil, mnohem lepší. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.)
Chcete se o textilu, jeho historii a udržitelnosti dozvědět ještě víc informací?
- Oblíbené textilní materiály Lenky Vackové Baarové
- Rozdíly v kvalitě moderních a starších látek
- Jak se rodí nápady na zpracování
- Důležité jsou vztahy s každým zákazníkem
- Pravidla udržitelnosti
- Látky s příběhem
- Pořádání workshopů
To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v dubnovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 21. března 2024.
Zdroj: Jana Matoušková, Dům&Zahrada
