Problém se zdaleka netýká jen dospělé populace; situace je ještě vážnější v dětské psychologii, kde odborníci kriticky ubývají. Překážky jsou však nejen finanční a časové, ale zahrnují i vysokou psychickou zátěž spojenou s procesem atestace, což může být pro mnohé absolventy demotivující.
Jaké je tajemství prvního sezení na terapii?
Náročná cesta k atestaci: Co musí budoucí psychologové podstoupit?
Klinická psychologie je v Česku specifickým a náročným oborem, který vyžaduje dlouholetý výcvik a praxi. Po úspěšném ukončení studia čeká mladé psychology zhruba pětiletá předatestační příprava, během níž se věnují praxi pod dohledem zkušených kolegů. Tato příprava však často trvá i déle, zejména pokud mladí psychologové zohledňují další povinné výcviky, které jsou nákladné a musí si je hradit sami.
Psychologů je nedostatek. Hlavně těch dětských
Jedním z problémů je netransparentnost atestačního procesu. Mnoho uchazečů o atestaci uvádí, že nejsou přesně definovány oblasti znalostí, které se při závěrečné zkoušce vyžadují. To znamená, že adepti často netuší, na co se zaměřit, což vede k velkému psychickému tlaku. Problémy hlásí také samotní psychologové s uznáním svých odborných kvalifikací; i zkušeným psychologům s praxí se totiž obtížně získává přístup k pojišťovnou hrazeným službám.
Další překážkou je finanční zátěž spojená s výcvikem a sezeními, která jsou nedílnou součástí přípravy na atestaci. Náklady na vzdělání se mohou vyšplhat až k 700 tisícům korun, což mnoho mladých absolventů není schopno uhradit. Tento nákladný proces činí obor méně atraktivním, a mnoho adeptů proto obor opouští ještě před dosažením atestace.
Kritický nedostatek dětských psychologů: Systém není připraven na rostoucí poptávku
Situace je zvláště alarmující v oblasti dětské psychologie. Podle průzkumů až 40 % dětí v devátých třídách základních škol vykazuje příznaky deprese, úzkosti nebo duševních potíží. S rostoucí poptávkou po dětských psycholozích však narůstají problémy s nedostatečnou kapacitou odborníků. Každoročně projde atestačním procesem jen hrstka psychologů se zaměřením na dětskou klientelu, což je žalostně nízké číslo.
Dětská klinická psychologie vyžaduje nejen odbornou zdatnost, ale i schopnost komunikace s dětmi a jejich rodinami. Zatímco psychologická péče pro dospělé je náročná, péče o děti vyžaduje další specifické dovednosti a delší dobu studia, což v konečném důsledku není dostatečně finančně oceněno.
Kvůli nízkému ohodnocení a náročnosti často chybí motivace pro mladé psychology, aby se věnovali dětské psychologii. Navíc celkové podmínky nedovolují přirozenou rotaci odborníků, kteří by tento obor zvolili.
Snaží se stát a odborné instituce situaci změnit?
Ministerstvo zdravotnictví a další odborné instituce již delší dobu pracují na návrzích, které by mohly situaci vylepšit. Například nový vzdělávací program pro klinickou psychologii by měl zkrátit předatestační přípravu z pěti na čtyři roky. I tak ale zůstává otázkou, zda tento krok přiláká dostatek zájemců a poskytne dostatek nových odborníků.
Dalším krokem by mělo být jasné a přehledné definování zkušebních okruhů, což by uchazečům pomohlo připravit se na závěrečnou zkoušku s větší jistotou. Také transparentní podmínky a snížení finančních nákladů by mohly pomoci k tomu, aby se více absolventů psychologie rozhodlo pro klinickou praxi.
Sledujte nás v Google Zprávách