V houbařských atlasech vydaných do roku 1958 najdeme pavučinec plyšový mezi jedlými houbami. Je to paradox, i když ne ojedinělý, podobně jsou na tom i další druhy hub, například čechratka podvinutá nebo čirůvka zelánka. V případě pavučince plyšového je matoucí dlouhý odstup mezi konzumací a příznaky intoxikace.
Účinky jedu se můžou totiž projevit v rozmezí 2–21 dnů, což je vůbec nejdelší doba, s jakou se v případě otravy houbami můžeme setkat. To je i důvod, proč byl dříve řazen mezi jedlé druhy – způsobené zdravotní obtíže si s konzumací nespojili ani pacienti, ani lékaři. Jeho toxické účinky byly objeveny až v 50. letech po rozsáhlých otravách v Polsku.
Znáte 10 nejjedovatějších hub, které u nás rostou? Podívejte se na video:
Jak se otrava projevuje?
Pavučinec plyšový obsahuje orellanin, což je jed napadající ledviny. Při požití většího množství se dostaví trávicí obtíže, zvracení a průjem. U menšího množství však tyto varovné příznaky vůbec nemusí nastat.
Otrava se pak projeví problémy s močením, bolestmi ledvin a následným selháním, které vyžaduje dialýzu a specializovanou léčbu. V nejhorších případech hrozí úmrtí nebo nutnost transplantace.
Záměna s václavkou či liškou
Dobrou zprávou je, že otravy pavučincem plyšovým jsou u nás vzácné, i když je teoreticky možné, že vzhledem k opožděným účinkům může dojít k chybné diagnostice. Výskyt této zákeřné houby je v českých lesích spíše sporadický, ale pozorní houbaři ji čas od času objeví.
Některé zdroje upozorňují na možnou záměnu s liškou nebo václavkou. Na stránkách České mykologické společnosti se nicméně uvádí, že pavučinec plyšový se ani vzdáleně nepodobá žádnému jedlému druhu a muselo by se jednat o velkou nepozornost a nezkušenost, aby k záměně došlo.
Barva, klobouk, aroma
Na pavučinec plyšový lze narazit v létě a na podzim v teplých lesích pod duby, buky či lískami, pod jehličnany se objeví výjimečně. Charakteristickým rysem je rezavá až skořicově hnědá barva a sametový až plstnatý klobouk, na němž jsou u starších exemplářů patrné lysiny.
Noha je válcovitá, má žlutavou až zlatožlutou barvu, po stisknutí hnědne. Vůně houby připomíná ředkev. U nás se jedná spíše o vzácnou houbu, hojně roste zejména v Polsku, Německu a ve Francii.