Když jsem vám telefonovala kvůli rozhovoru, zastihla jsem vás na zahradě. Je zahradničení protiváhou akademického světa, nebo vás ovlivnila maminka, která zahradu milovala?
U nás v rodině dům a zahrada úzce souvisejí a vyžadují generační péči. Dědeček v letech 1937 až 1938 vše vybudoval. Moji rodiče se od 50. let snažili v jeho práci pokračovat, jak mohli. I přes složitou dobu. Máma květiny milovala a malovala je. My zahradu usměrňujeme, aby byla pro okrasu a byl z ní i užitek do kuchyně.
Pražské UPM se dočkalo před pár lety kompletní rekonstrukce
Sehrálo rodinné umělecké prostředí roli ve vašem studiu kunsthistorie?
Ke studiu mě přivedl tehdejší partner. Rodiče ani nepočítali, že bych se na vysokou dostala. Kvůli špatným kádrovým předpokladům i proto, že jsem ke studiu na tehdejší střední všeobecně vzdělávací škole byla poměrně laxní. Šly mi jazyky a zkusila jsem studium cestovního ruchu, což mě neoslovilo. Po brigádě v plzeňské památkové péči jsem dostala doporučení ke studiu a v uvolněné atmosféře roku 1967 mě přijali na filozofickou fakultu.
Do UPM jste nastoupila po vysoké škole, přes tři desítky let jste jej vedla a nazvala ho svým druhým domovem. Na co jste se jako ředitelka prvně zaměřila?
Chtěla jsem muzeum oficiálně dostat na mezinárodní scénu do rodiny uměleckoprůmyslových muzeí. V té době začala muzea v západních zemích měnit přístup k současnosti, modernizovat technologie, vzrůstal zájem o design… Řada institucí se v té době přejmenovala na muzea designu. Před 12 lety začalo setkávání ředitelů klasických muzeí užitého umění, nyní rozšířené o muzea designu.
Podstatná pro mě byla zkušenost ze studijního pobytu v bezkonkurenčním londýnském Victoria and Albert Museum s rozsáhlými sbírkami kombinovanými se současným designem… Nicméně do výstav mapujících umělecké epochy 20. století si pro prezentaci českého designu půjčovali z našich sbírek kubismu, funkcionalismu a secese.
Povedlo se vám vyvést UPM ze stínu Národního muzea. Co pro to bylo důležité udělat?
Nebrali jsme to tak, že jsme ve stínu, každé muzeum je jiné. My se od počátku 90. let řídili mottem: „Více prostoru sbírkám!“ Dodávala jsem, že také lidem. Budova byla přetížená sbírkami, které postupně zabíraly místo výstavním expozicím. Ty rozměrnější byly rozstrkané po republice – jako součásti zámeckých expozic, v horších případech schované v bývalých školách či farách. Mnohdy v neodpovídajících podmínkách.
Krásná jizba 1927–1948 / Design pro demokracii – výstava ke 100. výročí založení republiky představila jednu z největších institucí v oblasti bytové kultury u nás
Čím je pražské UPM unikátní?
Samotná budova je jedním z hlavních exponátů! Výjimečné jsou sbírky i způsob, jakým se nimi pracuje, průběžně je aktualizujeme. Stálá expozice odráží, že sbírky se týkají člověka, jehož potřeby se víceméně nemění. Některé s civilizací mizí, vznikají nové. Kupříkladu i AI se dá zapojit a využívat. Proč by měla jen ničit.
Podobná muzea vznikala v důsledku průmyslové revoluce v 19. století, kdy panovala obava o zánik rukodělné práce. Co dnes v době AI zachrání řemeslo?
Muzea to úplně nebudou. Jsme ale v kontaktu s výrobci skla, keramiky, textilu, dlouhodobě je sledujeme. Paradoxně za minulého režimu se různé iniciativy snažily udržet zrušenou privátní rukodělnou práci vytvářením ústavů a družstev. V tom se v rámci krátkozrakých zásahů v 90. letech nepodařilo pokračovat, mnohé provozy byly zrušeny či se neuživily.
Ve sklářských provozech si stěžují, že chybí technologové, foukači, formaři… Dříve nebyla hanba vyučit se. Kvalitní řemeslo by mohlo i nyní mít zlaté dno, kdyby byly podmínky. Moje představa je trochu středověká: Mistři řemesel by zaměstnávali učedníky, kteří by pak přebírali živnost či si budovali svoji. V současnosti by byla nutná státní podpora v rámci vzdělávacího systému. Oproti cechovní tradici by si učedníci kvůli získání živnosti ani nemuseli brát mistrovu vdovu.
Předpokládám, že muzejní bohatství využívají i naše organizace či média…
Ročně máme průměrně kolem sedmdesáti zápůjček do výstav dalších organizací, a to i do zahraničí, hodně ze sbírek fotografie. S Českou televizí jsme podepsali Memorandum o spolupráci (jako i většina státních muzeí).
Porcelánový servis na kávu i čaj od Ladislava Sutnara
Stále častější je možnost prezentovat muzeum, sbírky a znalosti o nich v pořadech ČT. Nedávno například cyklus Identita o užité grafice, v nejbližší době se bude vysílat seriál Ikony českého designu o ikonických předmětech a jejich tvůrcích, jejichž jména jsou známá i ve světě. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu.)
Chcete se o práci Heleny Koenigsmarkové a sbírkách UPM dozvědět ještě víc?
- Ikonická díla českých autorů
- Výstavní prostory a expozice
- Náročné přípravy výstav
- Přehlídka Designblok
- Unikátní dary pro UPM
To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v říjnovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 19. září 2024.
