Město, kde se každoročně v lednu koná světové ekonomické fórum, není ničím pozoruhodné. Samozřejmě, že to není úplně pravda. Zejména jeho okolí je malebné a plné zajímavých příběhů. Místo rozhodně stojí za návštěvu a není třeba se bát, že je to nějaké exkluzivní místo vyhrazené jen pro bankéře. Ti se tady ostatně moc dlouho nezdrží.

Vlakem a lanovkou na lyže

Všudypřítomné švýcarské vlaky vás zavezou samozřejmě až do Davosu. Město se táhne podél dlouhé hlavní třídy v údolí, které je obklopené horami.

ČTĚTE TAKÉ:

V zimě se tady dá lyžovat na několika různých místech a také na různé úrovni. Protože tento region není prvoplánově lyžařský, čekají tady na lyžaře různá překvapení. Začátečníci si mohou užívat poněkud obstarožních „mikrorezortů“ s několika málo vleky, a zkušení freeridoví machři si za dobrých sněhových podmínek naopak vychutnají divoké sjezdy, které lze výjimečně protáhnout až do města. Mezi jednotlivými dílčími rezorty se opět přejíždí vlakem.

Melancholický dům

Davoské plicní sanatorium Schatzalp proslavil Thomas Mann ve svém románu Kouzelný vrch. Místo má neopakovatelnou atmosféru. Je to směs nostalgie, morbidnosti, luxusu zašlých časů a švýcarského puntičkářství. Schatzalp dnes funguje jako hotel a téměř všechno tady zůstalo původní. V pokojích jsou topná tělesa s nikou na nahřívání polštářků, jídelna je stejná jako před sto lety a je tu dokonce původní výtah. Změnila se čekárna a ordinace, kde se prohlížely rentgeny, a také přilehlá kuřárna. V těchto prostorech je dnes kongresová místnost a bar s přiléhavým názvem. Můžete se podivovat i původní kuřárně. Ano, tehdejší medicína nepovažovala kouření za škodlivé.

Vynikající zimní jídla

Tuberkulózní pacienti dostávali jídlo pětkrát denně. Vydatná výživa a ležení na lehátkách byly jediná léčba. Specialitou kantonu Graubünden, kde Davos leží, je vynikající kroupová polévka, taková, „co v ní stojí lžíce“. Kroupy doprovází špek, vepřové i hovězí maso a samozřejmě spousta typické polévkové zeleniny v čele s pórkem. Je to dokonalé zimní jídlo. Další místní zajímavosti jsou z oblasti sladkého pečiva. Graubündenský ořechový dort tvoří náplň z cukru, ořechů a smetany uzavřená v křehkém těstě. Hruškový chlebíček má náplň ze sušených hrušek, samozřejmě, rozinek, citronové kůry, nejrůznějších druhů ořechů a dalších dobrých věcí, které u sebe drží tenké těsto. Obě pečiva vypadají nenápadně až asketicky, ale jsou vynikající a velmi sytá. Jaký kraj, takové jídlo.

Foto: Swiss-image