Příběh dominikánského dvorce

Dominikánský dvorec v Braníku
Zvětšit fotografii

Autor:

Dnes si zajedeme do pražského Braníka. Je tu pár zajímavých památek. Ale jedna na to ani nevypadá. I když by pozornosti ujít neměla – Branický dvůr.

Milovníky přírody okouzluje strmost a čisté linie Branické skály, a kdo má rád zajímavé sakrální stavby, neopomine vzhlédnout k působivému dřevěnému kostelíku pod skalní hradbou, či si všimne pseudorománského kostela svatého Prokopa. A zdá se, že máme vyjmenované všechny atraktivity pražského Braníka. Málokoho však napadne, že za nánosem nesourodé moderní výstavby se skrývá v krátké Branické uličce zajímavá, ale prozatím chátrající historická památka, jejíž osmiboká věž je také jedním z prvků, které daly našemu hlavnímu městu přídomek Praha stověžatá.

Braník – střežené místo

Jak přišla tato pražská čtvrť ke svému názvu? Původ jména historici hledali v hlídce či obraně řeky, kde se platilo vodní mýto na cestě do Prahy. Možná se tak jmenovala i podle velkých peřejí, které zde bránily plavbě.

První historická zmínka o Braníku se nám zachovala z roku 1088, kdy obec vlastnila vyšehradská kapitula. Ještě před husitskými válkami si v těchto místech postavili dominikáni svůj dvorec, o ten však v bouřlivých časech bojů s císařem Zikmundem a katolickými pány přišli. Až po roce 1620 ho dominikánští mniši od svatého Jiljí ze Starého Města pražského dostali zpátky a o šest let později zde postavili pivovar. Hrůzy třicetileté války však na jejich majetku zanechaly své stopy. Po skončení válečného požáru teprve mohli dominikáni sčítat škody a pustit se do oprav. Staré Město pražské o tom zanechalo záznam:

„Dvůr branický asi čtvrt míle od města Prahy nedaleko ležící s tvrzí důkladně vystavěnou, neméně i kovárnou, stodolami, maštalemi, ovčínem a jinými příležitostmi od stavení, při níž se tehdáž nacházejícími… od lidu nepřátelského zkažen a v nic obrácen jest, jehožto škoda podle attestati úředníků ouřadu mostu pražského vztahuje na sumu 6029 florénů.“

Obnovy celého dominikánského hospodářství pokračovaly až do roku 1761. Znovu byl zprovozněn i pivovar. Přízemí obytné budovy obýval bednář, v prvním patře se pak usídlil sládek. Pivovar se skládal ze všech částí, které k výrobě piva patřily, tedy z místností s příslušenstvím, jako byla spilka, hvozd, šalanda, sýpkaa humna. Od poloviny 19. století byl tento zdroj podnikání nejčastěji pronajímán. V roce 1898 dominikánský pivovar odkoupilo Společenstvo pražských sládků a vzápětí ho zavřelo, aby nemohl konkurovat jejich novému - nedaleko právě postavenému pivovaru.

ČTĚTE TAKÉ:

V roce 1912 bylo v přízemí dvora zřízeno kino. Od roku 1926 připadl celý areál pražské obci, jež v něm umístila policejní strážnici a posléze telefonní centrálu. V 30. letech 20. století byl bývalý dominikánský dvorec v tak špatném stavu, že se uvažovalo o jeho zboření. Nakonec se tohoto úkolu nikdo nezhostil, a tak budovy na rozlehlém pozemku mezi nynějšími ulicemi: Branická, Modřanská, Ke Krči a U Staré pošty zůstaly ve vlastnictví hlavního města Prahy, dnes Městské části Praha 4.

Památkově chráněná stavba

Dominikánský dvorec v Braníku

Autor:

Celý komplex pochází ze 17. století (s pozdějšími dostavbami a přestavbami) a šlo původně o čtyři křídla budov. Pozornost si zaslouží především osmiboká dvoupatrová věž, v jejímž přízemí byla vybudována barokní kaple svatého Kříže se zděným oltáříkem a štukovou výzdobou. Byla spojená s obdélníkovou místností zámečku, která sloužila jako loď kaple. Poslední patro věže je oddělené římsou a má polooblouková okna se žaluziemi. Věžní střecha je zakončená věžičkou s lucernou, hrotem a makovicí. Zvenku pak věž směrem do Branické ulice zdobí reliéf ukřižovaného Krista, u něhož klečí modlící se dominikán. Celý výjev je orámovaný a dnes umístěný za sklem. Podle některých pramenů se jedná o skutečnou historickou postavu probošta Vinceza Narbone.

Do státního seznamu kulturních památek byl dominikánský dvorec v Braníku zapsán před rokem 1988. Památkou je podle úřední vyhlášky konkrétně od 3. 5. 1958. Na základě zjištění poslední kontroly Národního památkového ústavu na konci roku 2012 je celý areál částečně zakonzervovaný a má zajištěné funkční střechy. Objekt bývalé strážnice je opravován a slouží jako informační centrum městské části, přesto je tato hodnotná historická stavba ve velmi špatném stavu, a byla proto zařazena do Seznamu ohrožených nemovitých památek.

Co s ním?

Od roku 2008 se pokouší Městská část Praha 4 získat pro dominikánský dvorec nájemce, který by se zavázal dát celý areál do náležitého stavu. Jeho rekonstrukce totiž vyžaduje několik desítek milionů korun, a ty nemá radnice Prahy 4 k dispozici.

V letošním roce však pro toto zajímavé místo svitla naděje. O pronájem se zajímají společně tři spolupracující organizace: Nadace Charty 77, Nadace Život umělce a Agentura Schock, které by zde chtěly zřídit projekt Dům čtyř múz. Ten by měl poskytnout pomoc seniorům umělcům, kteří se ocitli v tíživé životní situaci, ať již z důvodů nemoci, úrazu, ztráty životních jistot, či stáří. Nabídl by jim nejen dům s pečovatelskou službou, ale i s dílnami. Měly se zde také pořádat koncerty, výstavy či workshopy. Jenže člověk míní a osud mění. Po vyčíslení nákladů na rekonstrukci se vedení nadace s lítostí svého záměru vzdalo. Radnice vypsala nové výběrové řízení a znovu se roztáčí ruleta, která rozhodne o osudu památky.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

historie architektury historie

Doporučujeme

Hledáte dobrou firmu na návrh a realizaci interiéru?

Zadejte si poptávku v kategoriích: návrhy a realizace interiérů,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Nábytek do dětských pokojů, On-line návrh interiéru ložnice, Zakázková výroba kuchyňské linky.