CLT je zkratka pro anglický název Cross Laminated Timber, tedy křížem lepené dřevo. Představte si, že vezmete deset prken, dáte je vedle sebe, ohoblujete je, slepíte k sobě a pak na ně položíte další prkna, akorát napříč. Všechna prkna pak k sobě opět přilepíte. A tak pokračujete až do požadované šířky a pevnosti. Tyto masivní desky pak slouží pro výrobu přesných celých dílců, které se jen na stavbě složí a vznikne dřevostavba s nádherným dřevěným interiérem. Žádný sádrokarton.

Tento materiál se stal jedním z nejdynamičtěji rostoucích na evropském trhu. A tak firma Stora Enso postavila ve Ždírci nad Doubravou novou fabriku, kde se plánuje roční kapacita až 120 000 m³. To je hodně. Je to celá čtvrtina výrobní kapacity značky Stora Enso v Evropě. Většina půjde na vývoz, ale to je dáno hlavně tím, že v Rakousku nebo Norsku se z CLT panelů staví mnohem víc než u nás, kde architekti zatím k tomuto materiálu nesahají.

Čtěte také

Omítka

Čtěte také

Vyznejte se v exteriérových omítkách

CLT panely jsou po celém světě považovány za inovativní stavební materiál budoucnosti. Úspěšně se používají v rezidenční, komerční i průmyslové výstavbě. CLT panely jsou odolné, stabilní, rychle se montují, jsou nákladově efektivní a vyznačují se vysokou mírou udržitelnosti, a to jak při výstavbě atraktivních dřevěných mrakodrapů, tak u tradičních dřevostaveb v podobě škol či kanceláří.

Příklad není daleko

Příklad bude zanedlouho stát v Praze na Smíchově, kde společnost Skanska připravuje projekt s názvem Radlický Dřevák, který počítá s výstavbou doposud největšího bytového domu ze dřeva v České republice. Vyrůst má na brownfieldu v ulici Radlická v Praze 5. Za architektonickým návrhem stojí přední český ateliér Jakub Cigler Architekti, který navazuje na boom využití dřeva ve výstavbě v zahraničí. Radlický Dřevák plánuje Skanska postavit v rámci jednofázového projektu o celkovém počtu 177 bytových jednotek, a kromě dřevostavby zahrnuje i další dvě budovy z konvenčního materiálu. Samotná čtyřpodlažní dřevostavba s téměř 80 byty využívá dřevěné CLT desky ve všech nadzemních podlažích a je vystavěná na železobetonové monolitické podnoži. CLT desky plánuje Skanska pro nosnou konstrukci budovy a dřevo plánuje využít i jako pohledový materiál pro vybrané interiérové příčky, ale také jako vybavení veřejného prostranství. 1 600 m³ dřeva nahradí téměř polovinu celkového objemu betonu potřebného na výstavbu objektu konvenční metodou. V důsledku toho zajistí dřevodům nižší uhlíkovou stopu až o 560 tun CO2, tedy o 28 % méně oproti konvenční výstavbě. Po dobu své životnosti uchová dalších 1 400 tun CO2 ve dřevě, a to přibližně odpovídá emisím, které vyprodukuje 345 benzínových osobních aut za rok.

Radlický dřevák z nadhledu Radlický Dřevák z nadhledu Autor: Jakub Cígler Architekti

Dům postavený z CLT panelů je i efektní Dům postavený z CLT panelů je i efektní Autor: Jakub Cígler Architekti

Radlický Dřevák je navržen podle přísných požadavků environmentální certifikace BREEAM a zároveň cílí na mimořádně nízkou energetickou náročnost v nejvyšší kategorii PENB – A. Oproti referenční budově tak vychází úsporněji až o 40 %. Součástí důkladně zateplené obálky budovy budou také izolační trojskla a ve srovnání s referenční budovou bude mít o zhruba 20 % lepší součinitel prostupu tepla. V létě spolu s využitím exteriérových žaluzií na všech oknech zajistí přirozené snižování teploty v bytech o 5–7 °C. Ke snížení energie na vytápění a chlazení přispěje také centrální rekuperační jednotka. Ta v místnostech zajistí čerstvý vzduch, který zároveň ohřívá odchozím vzduchem ve výměníku a díky tomu ušetří až 80 % tepelných ztrát větráním.

Interiér Radlického Dřeváku Interiér Radlického Dřeváku Autor: Jakub Cígler Architekti

Ve všech budovách projektu bude instalován systém pro hospodaření s recyklovanou, tzv. šedou vodou, která sníží spotřebu pitné vody až o čtvrtinu. Teplo z šedé vody bude navíc využito pro předehřev teplé užitkové vody, kde má ve spojení s fototermickými panely dojít ke snížení spotřeby zemního plynu pro předehřev TUV až o polovinu. Celý objekt bude využívat dešťovou vodu prostřednictvím akumulačních a retenčních nádrží o celkovém objemu 135 tisíc litrů, které poslouží pro zalévání zeleně ve společných prostorech. Zelené střechy na objektech zachytí nemalé množství dešťových srážek a budou tak přispívat ke snížení nákladů na ochlazení budovy a zároveň zlepšovat lokální mikroklima.

My se tomuto materiálu budeme věnovat víc v čísle 4/23, které vyjde 16. 3. 2023.


Zdroj: Stora Enso, Skanska, Dům&Zahrada