Stručný souhrn z článku:
- Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR předložilo návrh důchodové reformy, která se zaměřuje na udržitelnost systému a zahrnuje řadu změn.
- Reforma zvyšuje věk odchodu do důchodu nad 65 let pro osoby narozené po roce 1965, zavádí pomalejší růst důchodů a zvyšuje minimální důchod.
- Změny se týkají také rodinného vyměřovacího základu, sdílených odvodů pro manžele a podmínek pro vdovské/vdovecké důchody a zvyšují povinné odvody pro OSVČ.
Tento souhrn byl vytvořen pomocí AI a je kontrolován redakcí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí před pár dny dokončilo návrh důchodové reformy. Balíček změn míří do tzv. připomínkového řízení. A o podobě důchodové reformy informoval ministr Jurečka.
Proč důchodová reforma?
Podívejte se, proč byste měli začít investovat:
Podle ministerstva byla důchodová reforma nutností. Bez ní by nebylo možné udržet současnou výši důchodů bez mnohem vyšších daní, které se odvádí z příjmů. Reforma se však současných důchodců dotkne jen lehce, míří zejména na mladší generace.
Změny by měly přinést větší jistotu a garanci důchodů, které zajistí důstojnou životní úroveň. A jaké změny nás čekají?
Na důchody jde 30 procent výdajů státu.
Změna věku, kdy odejdete do důchodu
Reforma s sebou přinese změnu věku, v němž budete mít nárok na odchod do důchodu. Úprava nad hranici 65 let se od roku 2031 dotkne všech narozených po roce 1965. Věk se bude navyšovat postupně – podle růstu průměrné doby dožití.
Podle Jurečky musí doba strávená v důchodu (přibližně 21,5 let) zůstat pro všechny generace stejná. Mělo by dojít ke zpomalení růstu rozdílu mezi příjmy a výdaji v důchodovém systému.
Výjimkou budou lidé pracující v náročných profesích – ve třetí a čtvrté kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Současně u těchto profesí dojde k nárůstu sazby pojistného důchodového pojištění, kterou platí zaměstnavatelé, o 5 procent.
Pomalejší zvyšování důchodů
Průměrné nové důchody by neměly růst rychleji než průměrná mzda. I proto musí dojít ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. Změny by se měly začít uplatňovat v letech 2026 až 2036.
Začne klesat zápočet příjmů do první redukční hranice (44 procent průměrné mzdy) do výpočtového základu. Zápočet 100 procent těchto příjmů se o pár procent sníží. Postupně se sníží i procenta zápočtu výpočtového základu. Aktuálně je to 1,5 procenta za každý rok pojištění – do budoucna klesne o několik setin procenta.
To, že bude růst důchodů pomalejší, neznamená, že důchody neporostou vůbec. V následujících letech porostou v průměru o 1 000 Kč ročně. Nárůst bude pomalejší než doposud.
Zvýšení minimálního důchodu
Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, bude mít nárok na minimální výši důchodu. Zachována bude základní výměra 10 procent průměrné mzdy. Minimální procentní výměra se zvýší ze 770 Kč na 10 procent průměrné mzdy.
Nový minimální důchod by byl 8 080 Kč místo současných 4 810 Kč. Novinka by měla začít platit v lednu 2025. Cílí na podporu důchodců, kteří měli nízké příjmy nebo většinu života pečovali o někoho jiného.
Vznik rodinného vyměřovacího základu
Tato změna by měla pomoct matkám s nižšími příjmy. Pro výpočet důchodu za dobu, kdy rodič pečuje o malé dítě, se používá individuální průměrný výdělek za dobu jeho pracovní aktivity. Nově by se vycházelo z aktuální průměrné mzdy v ČR v daném roce. Novinka by měla začít platit od roku 2026.
V případě, že rodič nastoupí do práce dřív, než dítě dosáhne 4 let, odvody s výdělku by se počítaly navíc. Rodinný vyměřovací základ by měl nahradit výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě. Výchovné zůstane u lidí, kteří vychovali 3 a více dětí.
Důchodci, kteří už nyní výchovné dostávají, jej budou mít do konce života.
Lidé, kteří dosáhnout věku 50 let, by se měli s předstihem asi 15 let dozvědět, na kdy bude pro jejich ročník stanovena hranice odchodu do důchodu. Mezi jednotlivými ročníky by se měl věk navyšovat maximálně o 2 měsíce.
Sdílené odvody na pojistné pro manžele
Matky obvykle vydělávají méně peněz, navíc pečují o děti. A to znamená i nižší důchody. Nově se manželé budou moct dohodnout, že jejich odvody na sociální pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně. Manželé by pak měli stejný nebo podobný důchod. Šlo by o dobrovolné opatření platné od ledna 2027.
Nárok na vdovské a vdovecké důchody
Bez splnění jistých podmínek (žadatel pečuje o dítě nebo je v důchodovém věku) nárok na důchod po roce zanikne. Pokud však uvedené podmínky nastanou do dvou let od jeho zániku, může být nárok na důchod obnoven. Nově by se mělo toto období prodloužit na 5 let.
Pojištění u OSVČ
OSVČ obvykle odvádí na sociální pojištění minimální povinnou částku. Výsledkem je nízký důchod. I proto by se měl povinný minimální vyměřovací základ zvýšit z 25 procent průměrné mzdy na 40 procent. K navýšení dojde v průběhu tří let. Změny by měly začít hned na začátku příštího roku.
Zdroj: mpsv.cz, denik.cz, aktualne.cz