Vodní sklo se dnes vyrábí nejčastěji z křemičitanu sodného nebo draselného. Použití je různorodé. Dříve se například používalo jako nátěr na sochy, které nesály tak vodu, ovšem z hlediska historické ochrany to ztížilo práci.
Kamna
Asi nejznámější použití vodního skla je v kamnářství. Používá se k lepení šamotu. Smíchá se se šamotovým materiálem a po zapálení v kamnech reaguje s oxidem uhličitým, se kterým se vytvrdí. I betonové krby potírají ředěným vodním sklem, aby se vytvořila mineralizovaná ochrana stěn.
Beton
Potěr betonu zvyšuje hydrofobní vlastnosti. Také odolnost je výrazně větší. Například se vodním sklem potírají i silnice, aby více vydržely. U betonu je ale důležitá vlastnost už v přípravě betonu. Přibližně na dvě kolečka deci křemičitanu sodného výrazně urychluje tuhnutí betonu.
Hydroizolace
Navrtáním starých zdí nad základovou spárou mnoha dírami v řadě a natlačením většího množství vodního skla do těchto děr se snižuje vzlínavost vody.
Ochrana dřeva
Mineralizace vzdušným oxidem uhličitým ve spojení s vodním sklem funguje i u dřeva. Minerály jsou nehořlavé a tak dřevo, které je natřené vodním sklem, má výrazně zvýšené protipožární vlastnosti.
zdroj: vodnisklo.cz, kutil.cz