Nemocenské pojištění je pojištění, které pojistí krátkodobé následky některých sociálních událostí osob výdělečně činných a poskytne jim dávky – při karanténě, ošetřování a péči o člena domácnosti, pracovní neschopnosti, při těhotenství a mateřství.
Informace o systému nemocenského pojištění
- Systém je určen pro výdělečně činné osoby.
- Pro zaměstnance je účast povinná, pro OSVČ dobrovolná – když si jej neplatí, nemají na něj nárok.
- Pro zaměstnance pracující na DPP je účast na nemocenském pojištění povinná jen v případě, že vydělají více než 10 tisíc Kč.
- Dávky vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení, hradí se ze státního rozpočtu.
- Vyplácejí se za kalendářní dny.
Jak to mají s nemocenskou OSVČ? Podívejte se na video:
Sněmovna před několika dny schválila konsolidační balíček, který bude mít negativní vliv na rodinné rozpočty zaměstnanců. Ti budou muset 0,6 procenta ze svého hrubého příjmu odvádět na nemocenské pojištění. Přitom se nejedná o žádnou novinku. Zaměstnanci měli tuto povinnost již dříve, ale v roce 2009 ji vláda zrušila.
A důvod opětovného zavedení přispívání na nemocenské pojištění? Vláda to odůvodňuje tím, že dřívější snížení sazby bylo nesystémovým krokem, což vedlo k nerovnováze.
Na rozpočtu se podle úředníků negativně podepsalo i prodloužení otcovské a zavedení pečovatelské dovolené. Od roku 2019 systém vykazuje záporný zůstatek, loňský schodek činil cca 8 miliard korun. Zavedení opatření by mělo vyrovnat bilanci účtu.
A kolik si zaměstnanci zaplatí?
Ministerstvo financí uvedlo jako modelový příklad průměrnou hrubou mzdu z roku 2022, která činila 40 353 Kč. Zaměstnanec pobírající takovou mzdu každý měsíc přijde kvůli nemocenskému pojištění o 242 Kč. Většinu zaměstnanců připraví vládní nařízení o několik stovek korun.
Stát oseká vaše výplaty o stokoruny. Prý kvůli nemocenskému pojištění
Odnesou to rodiny s dětmi
Omezení a zrušení některých daňových slev či zavedení příspěvků zaměstnanců na nemocenské pojištění obecně nejvíce zvýší daňové a odvodové zatížení rodin s malými dětmi staršími 3 let.
Změny se dotknou nejvíce rodin zaměstnanců s příjmem kolem 40 až 50 tisíc korun měsíčně, kdy pracuje jen jeden z rodičů. Zde se dostanete na úroveň až o 10,5 procenta vyšších odvodů. Jde o extrémní případ, průměrný dopad na poplatníky by měl činit 2 až 5 procent. Tak uvádí Monika Lodrová – odbornice na daně z poradenské společnosti BDO pro Deník.
Změny se však dotknou i pracovníků zaměstnaných na dohodu o provedení práce. Zejména těch, kteří pracují na několik dohod současně a dosáhnou příjmu 17 tisíc korun měsíčně. Takový člověk bude hradit odvody na zdravotní a sociální.
Zdroj: ČSSZ
