Záměrně se neptáme na budovy historicky cenné, tedy pod památkovou ochranou. Tyto budovy jsou totiž z těchto plánů vyjmuty. Ovšem je tu ohromná řádka budov, které jsou třeba z První republiky, nepožívají památkové ochrany, přesto nesou na sobě spousty plastických tvarů, které zabraňují jejich zateplení. Nejenže zabraňují, ale nebylo by to ani vhodné. Co tedy s tím? Bohužel o tom zatím text Evropské unie mlčí. Odkazuje se ještě na jednu větu, a to že nebude muset být zlepšována energetická náročnost budov tam, kde to nebude ekonomicky či technicky možné. Opět je to pouze vágní konstatování, které ještě není rozpracováno do detailů.
Pěkný rozbor zateplení historických objektů:
Nejde jen o zateplení
Je nutné si uvědomit, že takové opatření bude mít mnohem větší důsledky než jen nalepení zateplovacího systému na fasádu domu. Staré domy budou potřebovat vyměnit okna. S tím pak přijde i nutnost řešení řízené výměny vzduchu v interiéru, protože nebude docházet k jeho přirozené výměně, jako u nezateplených budov. Navíc spousta těchto domů má smíšené zdivo, takže by kondenzace vodních par mohla být pro dům fatální. Podle požadavků EU by ani tohle nemuselo stačit. Při zásadní rekonstrukci pak dojde k nutnosti změny na vyšší úroveň v energetické tabulce, to znamená i změnu vytápění.
Jaké jsou možnosti?
Teď budeme z velké části fabulovat, protože se zamyslíme nad možnostmi, co s požadavky na zateplení budov v tomto případě udělat.
1) Budovy zůstanou nezateplené. Energetický specialista vytvoří posudek na budovu, navrhne kroky k realizaci snížení energetické náročnosti budovy a s touto zprávou následně bude vytvořena projektová dokumentace a ekonomický výpočet náročnosti rekonstrukce. Výsledkem bude ekonomická rozvaha toho, jestli jde o ekonomickou sebevraždu, nebo jestli investované peníze se mohou v rozmezí životnosti implementované technologie vrátit.
2) Stejný původní postup skončí u stavebního posudku, který například navrhne celý postup jako technicky neřešitelný. Kupříkladu nepůjde vytvořit energeticky výhodnější systém, který by dokázal nahradit současný. Technicky nemožné může být například vytvořit řízené větrání v domech s příliš nízkou výškou stropu.
3) Půjde aplikovat systém zateplení. Pak projektant navrhne řešení, na které dostane dotyčná osoba / úřad povolení, získá případné dotace, které slibuje Evropská unie, a budova se zateplí.
Jak se zateplují historické budovy?
Samozřejmě, že spousta lidí si myslí, že zateplit historickou budovu nejde. Jde to. V nabídce jsou fasádní zateplovací systémy, které kopírují historické tvary říms, ryzalitů, nároží apod. Před pár dny byl po několika letech renovace znovu otevřený rakouský parlament. Zrekonstruováno bylo téměř 55 000 metrů čtverečních. Při rekonstrukci fasády řemeslníci použili i speciální fasádní profily od rakouské firmy Austrotherm.
Výhodou těchto technologií je podle něj i to, že během zateplování je možné některým historickým budovám dát zpět původní vzhled, který ztratily v průběhu staletí při nešetrných rekonstrukcích.
„Fasádní profily a ozdobné prvky jsou vyrobeny z fasádního expandovaného polystyrenu EPS, který je opatřen speciální pružnou povrchovou úpravou odolávající povětrnostním vlivům. Profily jsou (po ošetření spár spojů vyrovnávací hmotou) v zásadě bez dalších povrchových úprav připraveny k nanesení fasádní barvy,“ líčí technologii český jednatel společnosti Austrotherm CZ Martin Trešl.
Lepí se fasádním lepidlem metodou oboustranného celoplošného lepení. Spoje profilů se pak lepí oboustranným nanesením Austrotherm PU lepidla na spoje fasádních profilů. Samozřejmě, že použití speciálních tvarů zateplení s sebou nese výrazně vyšší náklady, než kdyby se jednalo o obyčejné ploché desky. Ovšem pokud by se zateplil dům klasicky a následně na něj dělaly standardní cestou štukové ornamenty, bylo by to ještě výrazně dražší.
