Správné načasování je důležité v mnoha ohledech a platí také pro dobu večeře, mimo jiné tím můžete ovlivnit i svou hmotnost a zamezit zbytečnému přibírání na váze. Jíst v poklusu nebo těsně před usnutím zkrátka není dobrý nápad. Odborníci radí, kdy si sednout k poslednímu jídlu dne a proč na tom tolik záleží.

Podívejte se na recept, jak zkvasit květákové stonky:

Meryl Davids Landau / Květy.cz | Bezezbytková kuchyně, to není jenom trend, ale i prevence plýtvání. Víte, že využít můžete v kuchyni stonky, slupky i všelijaké odřezky ovoce a zeleniny? Třeba takové stonky brokolice či květáku se dají naložit a použít dál.

Jídlo jako kvalitní palivo

Vypadá to, že připomínáme, co už všichni ví, ale bohužel je to pravda, na kterou často zapomínáme. Řada lidí žije poměrně hekticky a tomu odpovídá také jídelníček. Když se po celodenním shonu dostaneme k večeři, může už být docela pozdě. A navíc třeba večeříte každý den trochu jinak, jak vyjde čas. Nutriční specialisté však upozorňují, že načasování posledního jídla má mnohem větší dopad na naše zdraví a pohodu, než si mnozí z nás uvědomují.

Tohle je ideální čas na večeři

Dietoložka Marissa Karp doporučuje večeřet mezi 17. a 19. hodinou. Jde o docela dlouhé „okno“, jak se říká, které by mohlo vyhovovat řadě lidí, jež mají běžnou pracovní dobu (kdo pracuje na směny, ten se logicky stravuje jinak, tedy například od 8 až 10 hodin do 16 až 18 hodin). Právě toto časové okno dává tělu prostor strávit jídlo včas (tedy před spaním), snižuje riziko pálení žáhy či refluxu. Konzumace večeře v optimální dobu rovněž podporuje lepší regulaci hladiny cukru v krvi, zlepšuje metabolismus a snižuje riziko přibírání na váze.

Obdobné názory, kdy je nejlepší večeřet, zastávají mnozí další odborníci a rovněž odborné studie. Díky nim se mimo jiné dozvíte, že pozdní jídlo ovlivňuje hormony regulující chuť k jídlu, což odpovídá zvýšenému hladu.

Večeře a další šikovné pravidlo

Načasování ideální doby pro večeři je důležité i pro ty, kdo pracují déle do noci. U nich je jasné, že si doporučený ideální čas pro večeři poněkud posunou. Vyplatí se ale držet obecného pravidla: poslední jídlo dne snězte pokud možno 3 hodiny před tím, než půjdete na kutě, což podporuje i odbornice na výživu Samantha Cassetty. Důležité? Dejte si dobře stravitelný pokrm.

Rozhodně to neplatí, pokud si na talíř naložíte pěkně propečenou kachničku se šesti knedlíky třeba ve 22 hodin. Tučná a těžká jídla se déle tráví, například až 5 hodin. Což komplikuje usínání, s těžkým žaludkem to jde opravdu špatně. Organismus by se v tu dobu už měl chystat k odpočinku, a místo toho ho zaměstnáte trávením. Ale stačí si to párkrát „vyzkoušet“ a příště už si na příliš pozdní večeři jistě dáte pozor.

Rutina jako klíč k úspěchu

Tohle slovo se v dnešní době jeví poněkud obehrané, nicméně skrývá se v něm velká pravda. Naše tělo opravdu miluje rutinu. Snažte se většinu dnů v roce dodržovat zhruba stejnou dobu večeře, dbejte na pravidelnost. Právě pravidelnost neboli rutina pomáhá udržovat naše vnitřní biologické hodiny, které řídí nejen spánek, ale i metabolismus. A jídlo je jedním z hlavních signálů, podle kterých se biologické hodiny řídí, tedy hned po světle.

Mnohé studie, a to nejen zahraniční, ale i české, ukazují, že pravidelné narušování našich biologických hodin může zvýšit riziko zdravotních potíží. Prostě platí, že nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, včetně zhoršené regulace hladin glukózy a změn v metabolismu tuků. To jsou výsledky výzkumu vědců z Fyziologického ústavu AV ČR.