Pokud jdete marodit a jste zaměstnanec, pak prvních čtrnáct dnů marodění vám vyplácí peníze zaměstnavatel, jedná se o tzv. náhradu mzdy. Tuto náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel pouze za dny, kdy se pracuje. Poté přechází výplata peněz při marodění na stát a nemocný pobírá nemocenskou, tu vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, a to na každý den, tedy nikoliv jen na ty pracovní.
Ti, kdo vydělávají nejvíce, dostanou nejmenší procento
Změnou prošly tzv. redukční limity či hranice. Ty slouží k tomu, aby vymezily skupiny lidí podle výdělků. Pokud jsme nemocní, stát nám nedává náhradu mzdy ve stoprocentní výši, jde pouze o její určitou část. A podle státu ten, kdo vydělává méně, by měl dostat co největší procentní část toho, co bere ve zdraví.
Naopak ti, co mají vysoce nadprůměrné příjmy, dostanou poměrně nejmenší část platu. Výdělky jsou tedy rozděleny do tří skupin, první jsou ti nejméně vydělávající, ve druhé skupině ti více a ve třetí ti, kdo mají vysoce nadprůměrné příjmy.
Jak se vypočítává náhrada mzdy, kterou dostanete za prvních čtrnáct dnů?
Tento způsob se od loňského roku nezměnil. Vychází se z průměrných výdělků za uplynulé čtvrtletí. Výpočet vychází z průměrného hodinového výdělku. Následně se zjistí, do kterého pásma tento výdělek spadá, a podle tohoto pásma dostanete poměrnou část vašeho průměrného výdělku.
Pásmo nebo chcete-li správně redukční limit říká, jaké procento z výdělku budete jako náhradu dostávat. Pokud patříte mezi ty nejméně vydělávající, do 285,78 korun na hodinu, pak dostanete 90 procent z vašeho průměrného výdělku.
Nejbohatší dostanou jen 30 procent výdělku
Pokud jste bohatší a vydělali jste mezi 285,78 a 428,58, pak dostanete za prvních 14 dnů marodění 60 % vašeho průměrného výdělku. Pokud jste ale vydělali ještě více, až do 856,98 korun na hodinu, tak můžete počítat pouze s 30 % výdělku. Pokud jste vydělali ještě více, pak dostanete stejně jako ti ve třetím pásmu.
Tyto redukční hranice se oproti roku 2025 změnily. A to v neprospěch těch, kdo si vydělávají více, konkrétně jde o ty, kteří mají mzdu vyšší než 45 000 korun, ti musí počítat, že denně získají o více jak deset korun méně.
Jak se vypočítává samotná nemocenská?
U té je potřeba znát denní vyměřovací základ, tedy to, kolik jste průměrně vydělali za den. I zde jsou mzdy rozděleny do určitých pásem a platí, že ten, kdo má nižší mzdu, bere jako nemocenskou vyšší poměr.
Jak nebýt nemocný?
Kolik dostanou jednotlivá pásma? Redukční hranice jsou v nemocenské také tři, první je 1633 korun, pokud vyděláváte méně než tuto částku denně, pak dostanete 90 % mzdy jako nemocenskou. Pokud vyděláváte mezi 1633 a 2449, pak vám náleží 60 % mzdy, a pokud mezi 2449 a 4897 korunami denně, pak dostanete jen 30 %.
V roce 2025 byly tyto limity 1 552, 2 328 a 4 656 korun, zvedly se stejně jako limity pro náhradu mzdy pro prvních 14 dnů. Ti, kdo vydělávají právě kolem této hranice, pak mohou být nepříjemně překvapeni, že nově spadají do vyšší kategorie a peněz dostanou méně.
