Pohádková stavba
Kamenný dům v Chebu
Pokud se rozhodneme uprostřed spořádaného městečka hledat příbytek baby Jagy či jiné záporné postavy, určitě bychom ukázali na novogotický dům Ferdinanda Herglotze. Poněkud nepatřičně se mezi klasickou vilovou zástavbou přelomu 19. a 20. století vyjímá šedá ponurá stavba s úzkými okny, ostrými štíty, postavená z temně šedých kamenných kvádrů, jež daly domu jeho jméno. Za živým plotem zahrady plné stínů zahaluje část domu do téměř neprohlédnutelného závoje břečťan. To vše může především v pozdních hodinách či v době nepřízně počasí vyvolat u kolemjdoucích chmurné myšlenky. Ve skutečnosti však jde jen o romantický nápad známého chebského architekta Ferdinanda Herglotze.
ČTĚTE TAKÉ:
- Potěmkinova vesnice v Rytířské ulici
- Chátrající památky: Suchdolský zámeček slouží jako stáj
- Úřednická vila Pražské železářské společnosti
Rodina stavitelů
Kamenný dům v Chebu
Ferdinand Herglotz byl nejmladším dítětem městského správce staveb Wenzela Herglotze. V 70. letech 19. století byl už sám jedním z nejžádanějších stavitelů v Chebu. Kdo v tomto městě něco znamenal, musel mít nový dům od Herglotze.
A nejen dům. V únoru 1886 vypracoval inženýr Ferdinand Herglotz projekt na přestavbu kostela v severočeských Kraslicích. Ervín hrabě Nostitz – Rhinek pozval dokonce na konzultace proslulého architekta, stavitele pražské katedrály Josefa Mockera. K opravě kostela však nakonec nedošlo. Krasličtí se dohodli na výstavbě zcela nové církevní stavby a tento novorománský projekt posléze vypracoval kraslický architekt Wenzel Gebler.
Ferdinand Herglotz nadále podnikal v Chebu. Stavěl domy především na předměstí před Horní branou, a právě díky jeho neúnavné činnosti zde vznikla samostatná vilová čtvrť. I když její dominantu - Městské divadlo v roce 1874 vytvořili architekt V. Pröckel a stavitel K. Haberzettel. Ferdinad Herglotz však byl tvůrcem celého urbanistického plánu této části Chebu.
Kamenná vila
Kamenný dům v Chebu
Každý architekt nakonec přistoupí k zhmotnění svých představ o dokonalém bydlení. Na Divadelním náměstí si koupil pozemek a své bydlení pojal ve stylu tehdy již nepříliš prosazované novogotiky. Gotický styl je patrný především na oknech v prvním patře a podkroví vily, pak na sloupech se zajímavou plastickou ozdobou. Pohodlnost bydlení byla zajištěná i lodžií s dekorativními lomenými oblouky, jejíž střecha zároveň nesla rozsáhlou terasu prvního patra. Dnes tento pohodlný i zdobný prvek nemůžeme téměř vidět. Lodžie je zarostlá břečťanem a místo terasy zde vyrostla prosklená veranda. Celý dům byl postavený pod vlivem tzv. nového norimberského stylu. Jako stavební materiál si projektant i majitel v jedné osobě vybral kamenné kvádry, odtud pochází také název Kamenná vila.
Další osudy domu
Kamenný dům v Chebu
Ferdinand Herglotz se z vily dlouho netěšil, na konci roku 1892 zemřel teprve ve věku 47 let. Jeho ovdovělá žena pak Kamennou vilu prodala Richardu Schmerlerovi, majiteli továrny na vlněné zboží. V roce 1924 se zde usídlila rodina Utschicků, a těm vila patřila až do roku 1946. Dnes je dům v soukromých rukou.