Kroměříži se přezdívá Hanácké Athény i Perla Moravy, ale stejně tak ji lze označit za město biskupů a arcibiskupů. Právě církev se na rozkvětu města zásadně podílela. Jejím sídlem byl gotický hrad, který se proměnil v renesanční zámek a později se dočkal dalších stavebních úprav.
Obklopuje ho Podzámecká zahrada, jež v 19. století získala podobu přírodního anglického parku. Nedaleko odsud ještě najdete Libosad známý jako Květná zahrada. Právě tato trojice byla zapsaná v roce 1998 na Seznam světového dědictví UNESCO v japonském Kjótu jako výjimečně zachovaný barokní odkaz.
Proměny v čase
Původně renesanční zámek získal ve 2. polovině 17. století barokní podobu díky italským architektům a biskupovi Karlu II. z Lichtensteinu-Castelcorna, kteří zakládali i obě zahrady. Barokní skvost má půdorys podobný čtverci, tvoří ho čtyři křídla a nádvoří. V polovině 18. století interiéry zachvátily požáry a následná oprava jim vtiskla pozdně barokní až rokokovou tvář.
Jedním z největších magnetů je zámecká galerie s díly významných evropských malířů 15. až 18. století, nejčastěji se zmiňuje obraz Apollo a Marsyas od věhlasného Tiziana.
Zámecká oáza klidu
Až si projdete zámek, vydejte se do parkové části Podzámecké zahrady o ploše přibližně 60 hektarů, kterou s interiéry zámku spojuje velkolepá sala terrena. Zahrada byla kdysi založená kvůli užitkovým rostlinám a doplňovala ji menší obora, byť ani tehdy zde nechyběly okrasné druhy zeleně.
V 17. století získala stejně jako zámek barokní ráz a v 1. polovině 19. století se většina ploch změnila na krajinářský park. Obohatily ji drobné stavby, jež našly inspiraci v různých koutech světa (Čínský pavilon či třeba Pompejská kolonáda). V parku roste mnoho dřevin z Evropy, Asie a Ameriky, nechybějí v něm rybníky a vodní kanály s můstky – ostatně část parku lemuje řeka Morava.
Živé umění
Cesta z Arcibiskupského zámku do Květné zahrady (má necelých 15 hektarů) trvá asi 15 minut chůze. Už v době založení v 17. století zahrada fungovala jako ukázka dokonalého spojení zahradní architektury baroka s uměním. Proslulost Květné zahrady spočívá v přetrvání její kompozice a vzhledu po staletí; jak byla v 17. století realizovaná, tak se převážně dochovala dodnes nebo byla tak nedávno rekonstruovaná.
Uprostřed hlavní části stojí osmiboký pavilon Rotunda s Foucaultovým kyvadlem dokazujícím, že země se otáčí kolem své osy. Zatímco kyvadlo se instalovalo počátkem 20. století, štuková, mozaiková a malířská výzdoba jsou původní. Pavilon obklopuje osm symetrických trojúhelníků se živými zelenými bludišti a květinovými záhony.
Z jedné strany tuto geometrii ohraničuje kolonáda (arkádová galerie), na jejíž střeše byla v 80. letech 20. století zřízená pochozí lávka, a vznikl tak vyhlídkový bod. Kolonádu zdobí desítky soch a bust z antické historie a mytologie. Z druhé strany na reprezentativní část navazuje další symetricky členěná plocha s vodními prvky a uměle navršenými kopečky. Zahradní areál doplňují skleníky a zázemí.
Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. V jeho dalších dílech se podíváme na Kutnou Horu,Západočeský lázeňský trojúhelník, do Lednicko-valtického areálu a další zajímavá místa ČR. Nové díly objevíte každý týden na adrese https://www.dumazahrada.cz/serialy/cesko-v-unesco/.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 5/2024.
Inspirace pro váš domov i zahradu do e-mailu!
- Jen to nejlepší z našeho webu Dům&Zahrada
- Každé úterý do vaší e-mailové schránky
- Přihlášení k newsletteru najdete v menu ☰
