Majitelem zrekonstruované stavby je architekt Martin Rezek. „S domem jsem získal i celou jeho dokumentaci,“ popisuje historii stavby, která byla dlouhou dobu před prodejem v majetku jedné rodiny. „Bydleli jsme tehdy o pár ulic dál v novostavbě, kterou jsem projektoval. Okolo tohoto domu jsem mnohokrát procházel a přemýšlel o něm. Když se objevila příležitost ho koupit, neváhali jsme,“ vzpomíná Martin Rezek.
Výhodou bylo, že k domu patřil nadstandardně velký pozemek – ten šlo snadno rozdělit na dvě části. Jižní část s domem si Rezkovi ponechali, severní polovinu nabídli k prodeji svým přátelům. „Získali jsme tak jednak peníze na rekonstrukci domu, ale také sousedy, s nimiž máme dobré vztahy,“ pochvaluje si architekt.
Rekonstrukce trvala tři roky a dotkla se i střechy a oken, proto bylo třeba stavební povolení. „S tím nebyl nejmenší problém, na prvorepublikové domy tohoto typu se nevztahuje památková ochrana. Jediné, co jsme řešili, bylo umístění nové garáže na hranici pozemku.“
Otevření do zahrady
„Pro zachování stavby jsem byl rozhodnutý od začátku. Věděl jsem, že bych dispozice neudělal jinak, uvnitř stačila lehčí úprava, vnitřní prostory více propojit, dostat více světla do podkroví novým vikýřem. Samozřejmě to nebyly jen kosmetické úpravy, ale pořád to vyšlo levněji než dům zbourat a stavět nový,“ popisuje Martin Rezek.
Bylo však potřeba zlepšit propojení se zahradou. V kompletně podsklepených domech z tohoto období bývá obytné podlaží několik schodů nad úrovní okolního terénu. Navíc se do zahrady chodívalo jen hlavním vchodem. Dnes je ale standardem v podstatě bezbariérový vstup do zahrady rovnou z obytných místností, aby se interiér funkčně propojil s exteriérem.
Architekt tento problém vyřešil změnou jednoho okna v arkýři původního obývacího pokoje na dveře. Pod ně umístil terasu z betonových cihel lemující roh domu až k hlavním vchodovým dveřím. Nová terasa funguje jako meziúroveň a díky ní je vstup na zahradu opticky i funkčně přívětivější a snadnější.
Světlo a výhled
S otevřením do zeleně souvisí i změna designu oken. „Zatímco původně byla všechna okna dělená svisle, aby bylo snadné je otevřít a také umýt, dnes o skleněných plochách uvažujeme jinak,“ říká architekt. „Když přijmete myšlenku, že okna budete mýt zvenku, máte prakticky neomezené možnosti – když se nemusí otevírat, je možné je udělat jakkoli velká. Například hlavní okno z kuchyně máme nově dělené tak, že hlavní středová část se neotvírá, větrá se jen po stranách. A máme ničím nerušený výhled do zeleně,“ vysvětluje.
I do horního podlaží bylo třeba vnést světlo.„Vybudovali jsme tady nový vikýř, který umožnil průchod prosvětlení celého patra. Abychom dali novému prvku zvenku nějaký designový řád, obložili jsme ho modřínovými latěmi stejně jako původní zádveří pod ním,“ popisuje Martin Rezek nový designový prvek.
Důležitá kontinuita
Aby dům neztratil nic z původního kouzla, použil architekt materiály a barvy navazující na prvorepublikovou architekturu. Z povrchů šlo zachovat například teraco na schodech. „Neznám snad žádný jiný materiál, který by vydržel takovou zátěž. Jenom jsme ho nechali přebrousit a vypadá výborně,“ říká architekt. „Stejně tak jsme repasovali dveře do servisních místností v přízemí nebo zábradlí u schodů a na balkóně, bylo potřeba je opálit a znovu natřít na peprmintově zelenou.“
Nově přibyla šestihranná šedá dlažba uvnitř, betonové cihly na terase, vydlážděné zpevněné plochy na zahradě i pálené tašky na střeše, které nahradily asfaltové šindele, jež při minulé rekonstrukci použili předchozí majitelé. „Na materiály upomínající první republiku jsme navázali moderními prvky, které jsou v kontrastu s nimi – například modřínovým obkladem části exteriéru, březovou překližkou, která se prolíná celým interiérem, nebo dubovou průmyslovou mozaikou na podlaze v obytné části přízemí,“ objasňuje architekt.
Zahrada jako profesní inspirace
Na pozemku kolem domu stálo množství starých stromů a byla otázka, jak s nimi naložit. Původně se projektu zahrady ujala rodinná kamarádka – zahradní architektka. Žena Martina Rezka se však do úprav zapojila takovou měrou, že nejen zahradu sama dokončila, ale začala se věnovat zahradám jako své nové profesi.
Ze starých stromů porazili solitérní smrk před domem a několik pokroucených jabloní, které už nerodily. Zůstaly tři krásné velké ořechy a nové listnáče nahradily pokácené. Přibyly záhony s trvalkami a trávami, za domem pak užitkový sektor se skleníkem a kompostem.
Součástí zahrady je i nově postavená garáž s pergolou, pod níž parkuje rodinné auto. Dvě stání v garáži jsou totiž obsazená veterány, pro které našel Martin Rezek v nové nemovitosti důstojné místo.
Autor: Ing. arch. Martin Rezek, Ateliér Sféra
V roce 2006 založili architekti Martin Rezek a Tomáš Stránský spolu se stavebním inženýrem Martinem Pospíšilem Ateliér Sféra a postavili první dům. Od té doby tým rozšířili a snaží se provázet klienty procesem od návrhu a stavebního povolení po realizaci. Řešili byty, hodně rekonstrukcí a novostaveb rodinných domů, ale i zubní kliniku, administrativní budovu, obecní dům nebo třeba altán. Architektura v jejich podání není estetickou nadstavbou, ale jejím přirozeným základem.
Základní údaje o projektu
- Architekt: Martin Rezek, Ateliér Sféra
- Zahrada: Barbora Rezková
- Zastavěná plocha: 120 m2
- Užitná plocha: 240 m2
- Obvodová konstrukce: plné cihly
- Fasáda: silikonová omítka točená
- Střecha: pálené tašky Renoton/Brněnka, Tondach
- Okna: dřevěná, europrofil s trojskly
- Venkovní a vnitřní dveře: dřevěné, europrofil s trojskly
- Podlahy: dřevěná dubová mozaika, smrková prkna, keramická dlažba
- Vytápění: tepelné čerpadlo vzduch-voda s vnitřní kompaktní jednotkou
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 6/2025.
Inspirace pro váš domov i zahradu do e-mailu!
- Jen to nejlepší z našeho webu Dům&Zahrada
- Každé úterý do vaší e-mailové schránky
- Přihlášení k newsletteru najdete v menu ☰
