Rodiče si ruinu před spadnutím pořídili v roce 1970, Michal se narodil o 19 let později, ale odjakživa snil o tom, že tady bude bydlet. V roce 2018 nakonec opravdu rodině oznámil, že se do chalupy přestěhuje. „V té době už sem příležitostně jezdila spíš jen babička,“ vypráví. A tak se do starého domu na břehu rybníka přesunul z bytu v Kladně i s manželkou a dcerou. „Nikdo nám moc nevěřil, říkali, že nevydržíme ani přes zimu, a koukejte,“ směje se profesí zahradník, který si život na venkově náramně užívá.
Ale tak úplně růžové to nebylo. „Stěhovali jsme se v létě, kdy člověku nevadí, že podkroví není odizolované a topení není úplně dořešené. Takže první zima byla vážně punk,“ směje se Michal. Vzpomíná, jak chodívali k sousedům na návštěvu a z tepla se jim pak nechtělo domů. Lidé v okolí jsou také jedním z důvodů, proč se mladý pár života ve staré chalupě nezalekl a neutekl zpátky do města k centrálnímu topení. „Jsou tu skvělí sousedé,“ pochvaluje si.
Topení a kuchyně
Historii chalupy dohledal Michal až do roku 1832. Fungovala jako selský mlýn a ještě v čase, kdy na ni jezdil s rodiči na víkend, měla černou kuchyni a půdu plnou sena. „Dřív neměl každý svůj pokoj. Byla tu jedna centrální místnost, kterou obývali, tam bylo teplo, a ve zbytku nebylo potřeba topit. To je dneska samozřejmě úplně jinak a museli jsme topení vyřešit,“ vysvětluje majitel.
V létě je uvnitř starých domů příjemný chládek, ale v zimě to nikdo neocení. Jedna z prvních investic proto mířila do pořízení pořádných kamen (i když na ty s výměníkem a rozvodem tepla do celého domu si ještě pár let počkali) a rekonstrukce kuchyně. Ze zpětného pohledu by Michal do pořádného vytápění investoval mnohem dříve. Komfort bydlení to citelně zvedlo.
Hrobníkovi z lopaty
Výhodou určitě bylo, že dům Michal znal jako své boty a obrovský kus práce na něm udělali už jeho rodiče. „Babička mi vyprávěla, že to byla ruina na zbourání. Rodiče ji koupili za 8 800 Kčs a babička s dědou se do chalupy tak zamilovali, že ji zbourat prostě nedovolili,“ vypráví historku, jak starý mlýn hrobníkovi z lopaty utekl.
Během následujících let a desetiletí tu svépomocí nebo s pomocí sousedů zbourali nespočet přístavků, kurníků a chlívků, zavedli elektřinu, místo původní černé kuchyně vybudovali koupelnu, postavili nový komín a předělali podkroví tak, aby se dalo alespoň sezonně využívat k přespávání. A do metr silné kamenné zdi vybourali zadní východ na zahradu. Na druhou stranu to stále byla jen chalupa, ne dům pro rodinu s dětmi.
Někde kopnete...
„Je to tu jako všude jinde ve starých domech. Někde kopnete a objeví se něco úplně jiného,“ směje se. Postupně tak vyměnili dveře i okna, kterými táhlo. Ta mimochodem nechávali vyměnit už Michalovi rodiče, ale měla slabá skla a kromě zimy pouštěla dovnitř i veškeré zvuky z okolí. Na chalupaření dobré, pro plnohodnotný život nevhodné. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu.)
Chcete se o zajímavé přestavbě přečíst více podrobností?
- Pomoc rodiny a místních sousedů
- Kde se bere chuť k práci a jak najít inspiraci
- Zahrada pro lidi i pro zvířátka
- Plánované úpravy v domácnosti a na pozemku
To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v červencovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 18. června 2026.
Související články
