Papriky, feferonky a chilli papričky původně pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky. I přesto je možné tuto teplomilnou zeleninu úspěšně pěstovat v našich zeměpisných šířkách. Nicméně je třeba dodat, že v chladnějších oblastech je ani nemá cenu sázet venku. Kdežto ve skleníku či fóliovníku se dočkáte bohaté úrody barevných plodů.
Při výběru semen si pohlídejte, zda jde o typ určený k pěstování ve skleníku, či na poli. Nevhodně vybraná odrůda je jedním z častých důvodů, proč papriky nezačnou plodit. A jaké jsou ty ostatní chyby?
Chyba 1: Pozdní výsev
Jestli chcete, aby papriky začaly plodit už brzy v létě, měli byste začít s výsevem už v polovině února. Nejpozdější termín je půlka března. Papriky totiž klíčí velmi pomalu, proto je nutný tak brzký start. Pokud je vysejete později, odsune se i sklizeň o několik týdnů. Při nákupu semen si vyberte rané i pozdní odrůdy. Tak rozložíte úrodu na delší časové období.
Mini skleník nebo pěstební tác dejte na co nejsvětlejší teplé místo. Ideálně v zimní zahradě, ve vytápěném skleníku nebo u jižně orientovaného okna. Rostlinné lampy poskytnou extra dávku světla, kterého se v předjaří rostlinám na parapetu moc nedostává.
Jestli jste prošvihli termín výsevu, už se o to ani nepokoušejte a radši si kupte sazenice. Nezapomeňte, že jak do volné půdy, tak do skleníku či fóliovníku se sazenice vysazují až po 15. květnu.
Chyba 2: Nedostatek tepla
Při klíčení hraje zásadní roli teplo. Při nízkých teplotách semena špatně a pomalu klíčí, nebo se v substrátu rychle tvoří plísně. Pro klíčení by se teplota půdy měla pohybovat mezi 25 a 28 °C. Po přepikýrování se mladé sazeničky pěstují při teplotách 20 až 22 °C.
Podívejte se, jak vypěstovat obří papriky v kontejneru:
Chyba 3: Špatně načasované hnojení
Papriky jsou nároční strávníci, potřebují tedy pro zdravý vývoj vysoké dávky živin s obsahem základních prvků N-P-K a mnoha mikroprvků (měď, mangan, železo, zinek, molybden, hořčík, síra, bor, kobalt, nikl). V období růstu a plodnosti se ale nároky na složení hnojiv mění.
Po přepikýrování do výživného substrátu můžete podpořit růst kořenů zalitím lignohumátem. V první fázi růstu chceme, aby sazenice rychle rostly a nabíraly hmotu. V tom jim pomůžou hnojiva s vyšší dávkou dusíku.
V době, kdy přicházejí do květu, by ve výživě měly převažovat draslík a fosfor, které posilují kořenový systém a násadu květů. Naopak dusíkem by se mělo začít šetřit, protože růst listové hmoty jde na úkor tvorby květů. Aby se předešlo hnilobě špiček plodů, je nutné před začátkem násady plodů přidávat dobře vstřebatelný vápník. A ten pravidelně dodávat až do konce plodnosti.
Chyba 4: Nesprávné stanoviště
Ve velmi teplých oblastech, jako jsou vinařské oblasti, jižní Morava či Polabí, se paprikám pěstovaným na poli skutečně daří. V chladnějších oblastech se venkovní pěstování nedoporučuje. Pokud teploty spadnou na delší dobu pod 15 °C, rostliny zpomalují růst a klesá výnos a kvalita plodů.
Papriky také potřebují vysokou vlhkost a ta se lépe zajistí ve skleníku či fóliovníku. Při vysokých teplotách a vlhkosti pod 60 % mohou začít opadávat květy i plody.
Chyba 5: Nízká zálivka
Podobně jako příbuzná rajčata (obě zeleniny patří k čeledi lilkovitých), jsou papriky pořádně žíznivé rostliny. Při nedostatečné zálivce rostliny špatně porostou a plody nezískají kýženou šťavnatost. Zejména ve vedrech se může stát, že skleník budete s konví navštěvovat denně. Při pěstování v nádobách je denní zavlažování nutností.
Tip: Zamulčujte papriky posečenou trávou. To sníží odpar vody z půdy a ušetří zálivku.
