Předpěstované sazenice jsou zvyklé na stabilní teplotu, bezvětří a rozptýlené světlo. Venku je ale čekají prudké změny, jako jsou chladné noci, ostré slunce i vítr. Právě proto je potřeba rostliny na nové podmínky postupně připravit. Otužování je jednoduchý, ale naprosto zásadní krok, který rozhoduje o úspěchu celé sezóny.
Proč je otužování tak důležité
Sazenice pěstované doma mají jemná pletiva a slabší stonky. Pokud je bez přípravy vysadíte rovnou na záhon, může dojít k popálení listů, zpomalení růstu nebo k celkovému oslabení rostlin.
Otužováním rostliny postupně zesílí. Zpevní se jejich pletiva, zesílí stonek a listy si zvyknou na přímé slunce. Kořenový systém se lépe adaptuje na kolísání teplot i vlhkosti. Platí jednoduché pravidlo: čím větší rozdíl mezi domácími a venkovními podmínkami, tím důkladnější otužování je potřeba.
Kdy začít s otužováním
S otužováním začněte přibližně 7 až 14 dní před plánovanou výsadbou. Ideální je období, kdy se denní teploty stabilně pohybují nad 10 °C. Noční teploty by neměly klesat k bodu mrazu, a to zvlášť u teplomilných druhů, jako jsou rajčata, papriky nebo okurky. Nejčastější chybou je uspěchanost. Jeden teplý den ještě neznamená, že jsou rostliny připravené na trvalý pobyt venku.
Jak správně otužovat sazenice
První den vyneste sazenice ven jen na krátkou dobu. Ideálně na 1 až 2 hodiny. Umístěte je do polostínu, chráněné před větrem. Každý další den dobupobytu postupně prodlužujte. Po několika dnech je můžete vystavit i rannímu nebo podvečernímu slunci. Přímé polední slunce je zpočátku nevhodné, mohlo by listy spálit.
Zhruba po týdnu už by měly rostliny zvládnout celodenní pobyt venku. Pokud jsou noci chladné, na noc je stále přenášejte dovnitř nebo alespoň do chráněného prostoru (skleník, pařeniště, veranda). Poslední 2–3 dny před výsadbou je můžete ponechat venku i přes noc, pokud nehrozí mráz.
Na co si dát největší pozor
Velkým rizikem je vítr. Ten dokáže mladé rostliny nejen polámat, ale také rychle vysušit substrát. Během otužování proto pravidelně kontrolujte vlhkost půdy.
Dalším problémem bývá prudké slunce. Popálené listy poznáte podle světlých až bělavých skvrn. Pokud k tomu dojde, zpomalte proces, vraťte se o krok zpět a znovu zkraťte dobu pobytu na slunci.
U teplomilné zeleniny (rajčata, papriky, cukety) buďte obzvlášť opatrní. Tyto druhy špatně snášejí chlad pod 8 °C.
Otužování ve skleníku a na balkoně
Pokud máte skleník nebo pařeniště, můžete si celý proces výrazně usnadnit. Přes den větrejte, aby si rostliny zvykly na proudění vzduchu a kolísání teplot. Na noc skleník zavírejte. Na balkoně volte závětří a postupně rostliny posouvejte na světlejší místo. I zde platí, že postupné otužování je základ.
