Zahrada, která ještě před dvěma týdny překypovala zelení, je teď zažloutlá a unavená? Aktuálně tento problém řeší většina zahrádkářů. Rostliny během extrémních veder trpí suchem, ale také přehřátím pletiv, rozpálenou půdou a silným UV zářením. Dobrá zpráva je, že většina zahradních rostlin má velkou regenerační schopnost. Rozhodující je prvních několik dnů po poškození, a nestačí pouhé zalití nebo vydatný déšť. Rostliny potřebují hlubší péči.
Poškození sluncem se často zaměňuje za houbové choroby nebo nedostatek živin. Rozdíl je ale poměrně snadné rozpoznat. Typickými znaky jsou:
- světle hnědé až bělavé skvrny na listech,
- zasychající okraje listů,
- křehké, papírově tenké části listů,
- povadlé rostliny i po večerní zálivce,
- spálené květy.
Na rozdíl od chorob bývají poškozené hlavně listy orientované ke slunci. Spodní nebo zastíněné části rostliny zůstávají zdravé. Ne každé svěšení listů ale znamená, že rostlina usychá. Během největšího vedra si mnoho druhů tímto způsobem pouze snižuje odpařování vody.
Největší chybu lidé udělají hned první den
Když zahradníci uvidí poškozené rostliny, často je okamžitě začnou vydatně zalévat nebo přihnojovat. Ani jedno ale nemusí být správně. Pokud je půda rozpálená na více než 40 °C, velké množství studené vody představuje pro kořeny další stres. Ještě horší bývá přihnojení. Rostlina, která je oslabená vysokými teplotami, totiž nedokáže živiny efektivně využít a přebytek minerálních látek může jemné kořínky ještě více poškodit. S přihnojováním vyčkejte, až rostliny začnou vytvářet nové listy nebo výhony.
Zalévejte méně často, ale opravdu důkladně
Při vysokých teplotách nestačí lehce pokropit povrch půdy. Voda se rychle odpaří a ke kořenům se téměř nedostane. Lepší je jedna vydatná zálivka než každodenní malé množství vody. Hlubší kořeny díky tomu rostou níže a rostliny jsou odolnější vůči dalším vlnám veder. Zalévejte také brzy ráno nebo večer, směřujte vodu přímo ke kořenům a zalévejte pomalu, aby se voda vsákla do hloubky.
Odstraňovat spálené listy? Ano, ale s rozmyslem
Pohled na hnědé listy svádí k tomu, aby je člověk všechny odstřihl. To ale není vždy nejlepší řešení. Radikální řez může regeneraci oslabených rostlin ještě zpomalit. List, který je z poloviny zelený, stále vyrábí energii prostřednictvím fotosyntézy. Rostlina ho proto ještě dokáže využít. Odstraňujte pouze:
- úplně suché listy,
- zlomené výhony,
- zcela odumřelé květy,
- části napadené plísní.
Mulč je během léta jedním z nejlepších pomocníků
Pokud na záhonech ještě mulč nemáte, právě teď je ideální čas ho doplnit. Vrstva vysoká přibližně 5 až 8 centimetrů dokáže výrazně omezit přehřívání půdy. Mulč navíc zpomaluje odpařování vody a chrání jemné kořeny. Vhodná je například sláma, jemná štěpka, posekaná tráva (v tenké vrstvě), listovka nebo kompostovaná kůra. Půda pod mulčem bývá během horkých dnů o několik stupňů chladnější než holý záhon.
Dočasné zastínění může zachránit citlivé druhy
Pokud meteorologové hlásí další tropické dny, vyplatí se citlivější rostliny chránit. Pomoci může stínicí tkanina, bílá netkaná textilie, zahradní slunečník nebo jednoduchá konstrukce s jutovinou. Nejde o to rostliny úplně připravit o světlo. Cílem je zmírnit nejsilnější polední slunce mezi 11. a 16. hodinou.
Některé druhy jsou na slunce výrazně citlivější než jiné. Velmi často bývají poškozené hortenzie, hosty, rododendrony, azalky, muškáty, růže a nově vysazené trvalky.
Jak připravit zahradu na další vlnu veder
Extrémně horkých dnů bude podle meteorologů v dalších letech pravděpodobně přibývat. Vyplatí se proto zahradu připravit už dopředu. Pomůže například:
- pravidelné mulčování záhonů,
- zachytávání dešťové vody,
- výsadba odolnějších druhů,
- omezení holé půdy mezi rostlinami,
- výsadba rostlin blíže k sobě, aby si vzájemně stínily půdu,
- pravidelné doplňování organické hmoty do půdy, která lépe zadržuje vodu.
