Kompostovat se zdá být tak jednoduché! Naházíte na hromadu kuchyňské zbytky, posekanou trávu, listí a čekáte, až se příroda postará o zbytek. Jenže každý, kdo někdy kompostoval, ví, že to má háček: Aby se z hromady stal voňavý, sypký humus, je potřeba kompost pravidelně provzdušňovat. A tady se dostáváme k méně oblíbené části – k obracení. Vidle, těžká práce, bolavé svaly a upocené tričko. Přiznejme si upřímně, že ne každý má chuť tohle absolvovat každé dva týdny.

Existuje ale trik, který může z klasického kompostování udělat mnohem příjemnější záležitost. Princip je jednoduchý: do hromady stačí při postupném vrstvení zapíchnout duté stonky rostlin, které vytvoří malé komínky. Ty pak propouštějí kyslík dovnitř a postarají se o to, aby se hromada nezměnila v páchnoucí bažinu.

Jak správně udělat výživný kompost:

Jana Bucharová | Kompost má na zahradě takřka každý zahrádkář. Jenže není kompost jako kompost. Jak ho správně krmit, aby byl co nejvýživnější, vám poradí zahradní expertka časopisu Receptář.

Proč je vzduch tak důležitý

Rozklad organických zbytků funguje na dvou principech: buď s kyslíkem, nebo bez něj. Pokud je hromada dobře provzdušněná, rozkládají ji aerobní mikroorganismy. Ty pracují rychle, čistě, bez zápachu a často vyprodukují tolik tepla, že se uvnitř hromady dá naměřit i 60 °C. Právě tohle teplo je mimochodem důležité i proto, že likviduje semena plevelů či některé patogeny.

Naopak bez dostatku kyslíku nastupuje rozklad anaerobní. Je pomalý, provází ho zápach připomínající zkažená vejce. A přesně to je chvíle, kdy se hodí jednoduchý trik s „akupunkturou“.

Jak na to v praxi

Nemusíte mít žádné speciální pomůcky. Stačí využít to, co zahrada sama nabízí – suché stonky slunečnic, artyčoků, bambusové tyčky nebo rákos. Důležité je, aby byly duté a dostatečně pevné. Ideální délka je kolem 30 centimetrů, ty pak zapíchnete svisle do hromady. Vytvoříte tak síť malých vzdušných kanálků, které vydrží i několik měsíců, než se postupně rozloží spolu s ostatním materiálem.

Pokud po ruce nemáte nic přírodního, můžete klidně použít i biologicky rozložitelná brčka – například ta, která se vyrábějí z rostlinných vláken. Fungují úplně stejně, a nakonec se také stanou součástí kompostu.

Další možností, jak se vyhnout přehazování tlející hromady, je použít pevné větve nebo třeba roxor a do kompostu udělat hluboké díry. Důležité je, aby jich bylo hodně a procházely skrz celou hromadu. Tak se do ní dostane vzduch důležitý pro aerobní rozklad.

Na co si dát pozor

Ne každá rostlina je vhodná. Měkké a tenké stonky se tlakem hmoty snadno rozdrtí a jejich účinek je minimální. Mnohem lepší jsou ty silnější, které vydrží déle – třeba právě zmíněné slunečnice nebo rákos Ty totiž vytvářejí pevné „komínky“, které udrží tvar a nepodlehnou hned rozkladu.

Výhodou celé metody je, že je prakticky bezpracná. Zatímco klasické přehazování znamená hodiny fyzické námahy, tady jde jen o chvilku práce navíc při přidávání nové vrstvy. A co je nejlepší? Stonky se časem samy rozloží a zanechají po sobě ještě lepší strukturu kompostu.

Nejnovější články tématu:

Průvodce kompostováním

arrow_down_thick

Kompostování bez dřiny

Kompostová „akupunktura“ je skvělým řešením pro všechny, kdo se chtějí vyhnout těžkému obracení, ale zároveň touží po kvalitním humusu. Neznamená to, že byste nikdy nemuseli hromadu přehodit. Občasné provzdušnění vidlemi proces ještě urychlí. Ale pokud nemáte čas, chuť nebo sílu, tenhle trik je spolehlivým spojencem.

A pokud vás tahle metoda nezaujala? Existuje i jiná cesta – otočný kompostér. Sud na rámu s klikou, který stačí čas od času párkrát protočit, má podobný efekt. Ale pravda je, že příroda to zvládá i bez technických vychytávek – stačí jen pár stonků zapíchnutých do hromady a práce se dělá sama.

Inspirace pro váš domov i zahradu do e-mailu!

Odebírejte newsletter DumaZahrada
  • Jen to nejlepší z našeho webu Dům&Zahrada
  • Každé úterý do vaší e-mailové schránky
  • Přihlášení k newsletteru najdete v menu ☰