Dlužichy: Výrazné trvalky s listy mnoha barev

Dlužichy

Autor: Shutterstock.com

Z řady okrasných rostlin se radujeme jen v době jejich kvetení. S dlužichami se to má jinak. Díky listům v různých barevných odstínech zdobí zahradu takřka po celý rok. Oceníme je zejména na podzim, kdy se barvy začínají z přírody vytrácet.

Dlužichy (Heuchera) pocházejí ze Severní Ameriky, kde se náležitě otužily, a tak je můžeme pěstovat jako trvalky i v našich končinách. Ačkoli jich existuje na 50 druhů, většina dlužich pěstovaných v našich zahradách vznikla šlechtěním a křížením druhů Heuchera americana a Heuchera sanguinea. Jednotlivé kultivary se liší především zbarvením listů, které je nabízeno opravdu v široké škále odstínů: od žlutých, růžových a hráškově zelených přes jantarové a meruňkové až po temně zelené, vínové a stříbrné.

Výhoda dlužich spočívá v tom, že se nerozrůstají divoce do stran, ale udržují si kompaktní, upravený růst, takže je s nimi méně práce. Uplatníme je jak v obrubách záhonů, tak třeba ve formálních japonských zahrádkách. Zatímco v létě vytvoří pestré pozadí kvetoucím trvalkám, na podzim vystupují do popředí a odvádějí pozornost od odkvétajících rostlin.

Menší, drobnolisté odrůdy se uplatní na skalkách nebo v nádobách a prospěje jim slunné stanoviště. Ostatní dlužichy preferují polostín, i když záleží na jejich zabarvení: druhy s červenými a fialovými listy se lépe vybarví na slunci. Obecně ale platí, že by dlužichy neměly být vystaveny úpalu.

Mohlo by vás zajímat

Půda by měla být v ideálním případě mírně vlhká a humózní, rostlinám prospěje přihnojování kompostem. Ačkoli dlužichy snášejí zimu poměrně dobře, je lepší je chránit před mrazy mulčem z listí.

Od května do července se na dlužichách objevují vysoké laty se zvonečkovitými květy, které lákají do zahrady opylovače. Pokud je po odkvětu seřízneme, většinou vykvetou ještě jednou.

Komentáře

Načítám komentáře...