Na začátku je třeba si položit otázku, k jakému účelu a v jakém ročním období chcete zimní zahradu využívat. Existují totiž dva základní typy, každý z nich má určité výhody a nevýhody.
Jednodušší variantou je takzvaná studená zimní zahrada, známá také jako letní, sezonní nebo nezateplená zahradní místnost. Jak již název napovídá, tento typ nebývá vytápěný ani izolovaný. Protože v ní není žádné nebo jenom minimální vytápění, snižují se náklady na výstavbu a provoz.
Nicméně se zde snáze tvoří plíseň a kondenzace. Kromě toho není vhodná jako obytný prostor celý rok. V chladném ročním období ji můžete využít především jako zimoviště pro rostliny, které nejsou odolné vůči chladu a mrazu. Teplé a útulné večery jsou zde možné pouze s přídavným topením, což vzhledem k chybějícímu zateplení bude v chladném období energeticky náročnější. Nemluvě o tom, že zde umístěným rostlinám vytrhnutí ze zimního spánku příliš neprospívá.
Samotná stavba bývá poměrně nenáročná. Většinou jde o jednoduchou prosklenou konstrukci v podobě přístavku ke stěně domu, časté jsou ale také varianty zasklení stávajícího balkonu nebo – zejména u panelových domů – lodžie. Samostatně stojící zimní zahrady v podobě pavilonku jsou spíše výjimkou určenou pro rozlehlejší pozemky.
Útočiště pro chvíle pohody
Nejen z hlediska pohodlí, ale také dostupné flóry je mnohem zajímavější takzvaná teplá neboli obytná zimní zahrada. Ta je vhodná jako další obytný prostor celý rok. Neustále se vytápí na minimálně 19 °C, a měla by proto být dobře izolovaná. Tato oáza vás bude lákat k odpočinku v každém ročním období.
Hodí se i pro pěstování tropických rostlin s vyššími nároky na tepelnou pohodu. Často bývá přímo propojená s domem jako jeho nedílná součást, zejména jako oblíbené rozšíření obývacího pokoje. Její pozdější samostatná stavba nebo přístavba je poněkud složitější.
Konstrukci je nutné dobře zaizolovat a vzhledem k provozu, při kterém dochází k velkému odparu vody, je třeba dát pozor kromě dobrého odvětrání také na výskyt tepelných mostů a vazeb. Jinak si můžete zadělat na problém s plísněmi a hnilobou.
Odraz svého tvůrce
Jedním z důležitých faktorů, které hrají roli při zakládání zimní zahrady, je její orientace. Protože při svém provozu využívá zejména energii slunečního záření, určuje orientace také její charakter. Při plánování berte v potaz také svůj biorytmus i možnosti individuálního využití a zvažte, jaké rostliny zde chcete mít. Každá orientace má své výhody a nevýhody.
Pro skřivany oceňující první sluneční paprsky bude ideální orientace na východ. Také rostliny budou mít nejlepší světelné podmínky. Navíc pokud bude zimní zahrada zastíněná a větraná, nebudete v létě v odpoledních hodinách trpět silným horkem. Pouze večer by tu mohlo být trochu chladněji.
Tropické rostliny ocení orientaci na jih, která nabízí nejvíce slunečních hodin. V létě však dbejte na větrání a dostatečné zastínění, jinak prostor nebude přes den obyvatelný kvůli horku, pokud ji ovšem nechcete přeměnit na skleník. V zimě pak většinou stačí jen lehce přitápět.
Západní orientace nabízí v zimě málo slunečních hodin, takže prostor prochladne, a naopak v létě je tu večer velmi teplo. Pokud se pro ni rozhodnete, bude nutné v teplém období zajistit dostatek stínu a v zimě navíc zdroj tepla.
Zimní zahrada orientovaná na sever zůstává v létě vždy chladnější a je možné ji využívat celodenně. Přes zimu byste však neměli šetřit na vytápění, protože teploty zde mohou klesnout pod bod mrazu. Sortiment rostlin se samozřejmě omezuje na ty, kterým nevadí nedostatek slunečního svitu. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu.)
Chcete se o zimní zahradě dozvědět více zajímavostí?
- Potřeba zastínění, jeho volba a využití
- Rolety, markýzy a žaluzie
- Regulace světla a tepla
- Velikost zimní zahrady a volba materiálů
- Volba rostlin do zimní zahrady
- Přehled zajímavých pomůcek a vybavení
To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v listopadovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 16. října 2025.
