S příchodem jara se mění nejen příroda, ale i naše dýchání. Pylová sezóna může dýchací cesty zatěžovat víc, než si myslíme, ovšem roli hraje i to, co by vás možná ani nenapadlo - držení těla při sezení. Lékař vysvětluje, proč je důležité zapojit bránici, dýchání nosem i co by měli dělat alergici.
A ZÍTRA 14. 3. 2026 vám na našem webu dumazahrada.cz nabídneme dechové cviky od fyzioterapeutky, které pomůžou "nakopnout" vaše dýchání, a ještě budou svědčit přetíženým zádům.
Jak souvisí dlouhé sezení a dýchání
Jeden by neřekl, co všechno dokáže ovlivnit způsob, jak sedíte. „Při nesprávném sezení se bránice špatně zapojuje, nedýcháme do celých plic a vzduch se nestihne zvlhčit ani prohřát,“ upozorňuje MUDr. Petr Pšenica, hlavní lékař Lázní Luhačovice, a. s. Špatná technika dýchání se pak doslova odráží v zádech, ta jsou ztuhlá a v napětí. A my si tyhle běžné zdravotní potíže s dýcháním většinou nedokážeme spojit.
Zamyslete se, jak nejčastěji sedíte
Jakmile si na to vzpomenete, zkuste se posadit zdravě. Často jsme shrbení, proto narovnejte záda. Ověřte si, jak držíte ramena – například stres je vysloveně stáčí dovnitř, jako kdybychom se chtěli schoulit. Ramena uvolněte. A do třetice pozor na hlavu, hodně z nás ji předsazuje, což způsobuje únavu i svalovou nerovnováhu. S věkem se to ještě zhoršuje (když hůř vidíme na počítač, strkáme hlavu dopředu, jako želva).
Nenechte se otrávit tím, že pro vybudování, stabilizaci a udržení nového pohybového vzorce je zapotřebí tisíců kvalitních opakování. Vy za to stojíte.
Dýchání na jaře – jinak než během roku?
Lékař připomíná, že během roku se dýchání přirozeně mění v závislosti na teplotě, vlhkosti a kvalitě vzduchu. Zatímco v zimě studený a suchý vzduch zužuje dýchací cesty a dýchání je náročnější, často zhoršené i infekcemi a smogem, na jaře a v létě se dýchá obvykle lépe díky teplejšímu a vlhčímu vzduchu.
„Výjimkou mohou být alergici, protože jaro je spojeno s vyšší koncentrací pylů a dalších jemných částic ve vzduchu. Právě v pylové sezóně je proto vhodné zaměřit se na klidné, pravidelné dýchání nosem, které aktivuje brániční dech a zlepšuje jeho filtrační i stabilizační funkci,“ upozorňuje MUDr. Pšenica a doporučuje:
- abychom chůzi nebo cvičení venku lidově řečeno nepřepálili (neboli volili nižší intenzitu), pak spíš udržíme plynulý rytmus bez přetížení,
- abychom se snažili mít delší výdech než nádech, což zklidňuje dýchací vzorec i celkový tonus neboli napětí,
- abychom po pohybové aktivitě ještě na krátký čas uvolnili ramena, zopakovali si prodloužený výdech a případně přidali nosní hygienu (například použití nosní sprchy, vyplachování slanou vodou, inhalace třeba Vincentkou a podobně).
Pak se dýchací cesty rychleji zregenerují.
Doma, nebo venku?
Rozdíl může být i mezi dýcháním venku a uvnitř budovy. „Ve venkovním prostředí obvykle dýcháme přirozeněji a hlouběji díky většímu prostoru, čerstvému vzduchu a variabilitě prostředí, zatímco v uzavřených místnostech může dech ovlivňovat teplota, suchý vzduch či kvalita ventilace. Častěji tak dochází k mělkému neboli ,hornímu´ dýchání. Pro prevenci i rehabilitaci pomáhá pravidelně větrat, zvlhčovat vzduch a vědomě zařazovat několik hlubokých bráničních nádechů během dne,“ nabádá hlavní lékař Lázní Luhačovice, a. s.
Související články
