Letos v dubnu uběhlo 150 let od prvního veřejného provedení symfonické básně Vltava, druhé části cyklu Má vlast, kterou Bedřich Smetana komponoval na přelomu listopadu a prosince 1874. Hudebně popisuje cestu naší národní řeky od pramenů až tam, kde se vlévá do Labe. Stejně tak ale můžeme sledovat životní pouť našeho hudebního génia prostřednictvím míst, která stojí za výlet.
Zásadní Litomyšl
Hlavním magnetem města Litomyšle je zámek s unikátní grafitovou výzdobou, jde o jednu z nejkrásnějších staveb střední Evropy, jež patří na Seznam světového dědictví UNESCO. V tehdejším zámeckém pivovaru se Bedřich Smetana narodil jako 11. dítě a první syn sládka Františka Smetany. Zámek má otevřeno celoročně stejně jako Smetanův rodný byt, v němž objevíte dobové reálie včetně psacího stolu, u něhož dost možná zkomponoval i Vltavu.
Se jménem Bedřicha Smetany se v Litomyšli pojí více míst. Na zámku hrával na klavír urozenému publiku, v dnešním Regionálním muzeu bývala škola, kam chodil do první třídy. Projděte se i po Smetanově náměstí, patří k nejdelším v ČR. Je proslulé díky mnoha měšťanským domům s podloubími, u některých staveb se dochovaly gotické základy, ale fasády jsou převážně pozdně barokní a klasicistní. Dům čp. 61 patřil otci Bedřicha Smetany a v několika dalších určitý čas žili i jiní velikáni, například spisovatelé Alois Jirásek a Božena Němcová nebo malíř Julius Mařák.
Křížem krážem
Z Litomyšle se Smetanovi odstěhovali do Jindřichova Hradce. Tady Bedřich v dětství utrpěl těžké zranění, jehož následky pociťoval celý život a s největší pravděpodobností vedly k pozdější ztrátě sluchu. Talentovaný hudebník pokračoval ve studiích v Jihlavě, Německém (dnes Havlíčkově) Brodě, v Praze a v Plzni. Poté ho už profesní dráha zavedla do Prahy, do níž se později s pětiletou přestávkou strávenou ve švédském Göteborgu vrátil. Od roku 1866 zastával pozici kapelníka opery Prozatímního divadla.
Více se dozvíte například v Muzeu Bedřicha Smetany, které si v roce 2026 připomene 100 let od založení. Najdete ho v novorenesanční budově poblíž Karlova mostu, odsud se nabízejí úchvatné výhledy na Vltavu a Pražský hrad, ale i na druhou stranu – směrem k Národnímu divadlu.
Finále v Jabkenicích
Životní pouť zázračného dítěte, vlastence, klavíristy, dirigenta, skladatele a mnohdy také objektu závisti až nenávisti se nachýlila do poslední etapy: nemocný muž komponující nesmrtelné skladby. Velkou část z nich vytvořil jako hluchý. Právě zdravotní stav ho donutil opustit Prahu, od roku 1875 žil a tvořil v Jabkenicích, pobýval v myslivně u dcery Žofie a jejího manžela. Smetanův zeť pracoval pro knížecí rod Thurn-Taxisů, s nimiž skladatele pojily přátelské vazby, několikrát také koncertoval na zámku v Loučeni a ve Mcelích.
Jabkenické období připomíná Památník Bedřicha Smetany, tvoří jej expozice v myslivně (památník stejně jako muzeum patří pod Národní muzeum v Praze). Poblíž stojí pískovcové sousoší sochaře Františka Bílka. Kromě hudebního génia ztvárňuje i výjevy z několika Smetanových děl.
Za týden si v příštím dílu tohoto seriálu budete moci přečíst více o Symfonii řeky.
Vltava slavná & splavná
Za stejnojmenným projektem stojí Národní památkový ústav, který společně s Českou filharmonií, Národní galerií v Praze, Národním muzeem, Národním technickým muzeem a Uměleckoprůmyslovým museem představuje naši nejdelší řeku z různých pohledů. Jeho součástí byla řada doprovodných akcí. Projekt vyvrcholí výstavou Vltava slavná & splavná v Jízdárně Pražského hradu od 5. 9. 2025 do 4. 1. 2026. Více na www.vltava2025.cz.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 11/2025.
