Pelléova vila: skvost v dobrých rukou

Pelléova vila
Zvětšit fotografii

Autor:

Vyústění Slavíčkovy ulice nedaleko stanice metra Hradčanská v Praze 6 v současnosti připomíná díky budování tunelu Blanka spíše staveniště, ale stačí udělat jen pár kroků a octneme se v poklidném prostředí navozujícím nostalgii konce 19. a počátku 20. století. Jeden dům za druhým by mohl vyprávět. Na rozhraní Slavíčkovy a Pelléovy ulice nás čeká dokonce veřejnosti zpřístupněná památka – tzv. Pelléova vila.

Uprostřed kamínky vysypaných cestiček, travnaté plochy lemované starými vzrostlými stromy, za zdobenou litinovou mříží stojí jen tak, jako by se neřeklo, harmonicky zajímavá vyvážená stavba obdélníkového půdorysu v přísně puristickém racionálním, a přesto zdobném duchu novorenesance.

V roce 1892 ji postavil pro svou zadavatelku Marii Knoblochovou architekt Rudolf Koukola. Měl ji obklopovat rozsáhlý pozemek (3000 m²), na němž byla vybudována také konírna. Obě budovy byly sice postaveny, ale už v roce 1919 byly stáje přestavěny na obytný domek a odděleny od původní vily samostatnou zahradou.

Architekt Rudolf Koukola vyprojektoval vilu jako reprezentativní dům klasického typu ve stylu představ konce 19. století pro dobře situovanou obyvatelku. Do vily se vstupuje z Pelléovy ulice širokou litinovou branou. Po vysypané cestičce se dojde k přísně geometricky uspořádané hlavní tváři domu, zdobené třemi okny v prvním patře a dvěma okny a vstupními dveřmi v přízemí. Na mírně skosené střeše měla být ještě pohledově zajímavá renesančně vyumělkovaná věžička a impozantní soubor komínů esteticky dotvářející celkový dojem. Dnes je však střecha plochá, bez věžičky, jen s dekorativním ukončením fasády.

Pelléova vila

Autor:

Na druhé straně – tedy odvráceném průčelí směřujícím do zahrady k bývalé konírně – najdeme reprezentativní schodiště s litinovým zábradlím ukončené prostornou terasou zdobenou antickými sloupy, z níž se dá vejít rovnou do původního salónu. Stříška terasy pak nese balkón opět chráněný i zkrášlený litinovým kováním.

ČTĚTE TAKÉ:

Na bocích budovy jsou umístěny arkýře se třemi okny. Kolem budovy se mezi patry táhne sgrafitový pruh s motivem dráčků.

Dispozice stavby

Vila má jedno patro a je kompletně podsklepená. V suterénu byly veškeré prostory důležité pro provoz domu – prádelna, žehlírna a místnosti služebnictva. V přízemí pak dům rozděluje protáhlá chodba a na ni navazují jídelna, salón, pokoje a schodiště do patra a suterénu, kuchyně a přípravna jídel. V patře pan architekt Koukola umístil ložnice i ostatní pokoje a nezapomněl ani na koupelnu, která v této době vytvářela pocit určitého komfortu.

Osudy vily

Pelléova vila

Autor:

Dům střídal nájemníky, až se do jeho užívání zapsala jedna významná osobnost, která mu dala i dnešní jméno. Několik měsíců ho v roce 1919 obýval generál Maurice César Joseph Pellé, velitel francouzské vojenské mise, jež v novém státě – Československu pomáhala v rámci tzv. Malé dohody budovat demokratické zřízení. Z titulu své funkce byl generál Pellé postaven do čela naší armády a až do roku 1920 byl náčelníkem generálního štábu ČSA. Dokonce se v Praze i oženil s českou dívkou Maryškou. Ačkoliv zemřel již v roce 1924, jeho žena ho přežila o řadu desetiletí, takže se ještě zúčastnila slavnostního umístění pamětní desky na vstupní stěně vedle dveří do vily v roce 1995.

Po druhé světové válce se vila stala majetkem Městské části Prahy 6, byly zde byty a posléze od roku 1978 se bývalé luxusní novorenesanční sídlo změnilo v mateřskou školku. Do zásadnějších oprav se však neinvestovalo, a tak budova začala chátrat. V roce 1994 už bylo jasné, že dům, který je kulturní památkou, nelze nechat svému osudu. Praha 6 se rozhodla pustit do nákladné rekonstrukce (32 milionů korun) s cílem vilu změnit na kulturní a společenské centrum.

Projekt rekonstrukce dostala na starost architektonická kancelář CASUA a stavební povolení obdržela obec v roce 2002.

Výstavní síň

Pelléovu vilu najdeme v současnosti též pod názvem Galerie Anderle. Patří Městské části Prahy 6 a spravuje ji Obecně prospěšná společnost Pelléova vila, kterou založila Nadace výtvarníků Milady a Jiřího Anderlových. V roce 2003 se tedy dům znovu nadechl, aby se stal trvalou expozicí děl známého výtvarníka, malíře a grafika Jiřího Anderleho, ale také primárního umění Afriky – jde především o africké lidové sochařství. Vedle toho jsou v galerii pořádány výstavy mladých umělců, přednášky a svatby.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

historie architektury vila

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: rekonstrukce koupelny a WC, designové úpravy bytu, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů.