Požární bezpečnost materiálů je hodně náročná kapitola, což potvrdí všichni studenti stavebních fakult, u kterých tenhle předmět nepatří mezi ty oblíbené. Naopak. Ale není to vůbec předmět zbytečný. Zabezpečení domů proti požáru často zabrání fatálním následkům a obětem na životech. Lpění na materiálech, které omezí šíření ohně, tak není vůbec nerozumné. Ovšem jen dílčí úpravy nestačí. Požární bezpečnost se totiž hodnotí napříč celou stavební konstrukcí.
Maximální omezení rizika
Každý dům je už před započetím stavby hodnocen i z hlediska požární bezpečnosti. Musí mít schválení od hasičského záchranného sboru. K tomu, aby HZS vydalo souhlasné stanovisko, je zapotřebí mít opravdu kvalitně připravený projekt. Jde o komplexní požárně-technické řešení stavby, ve kterém se hodnotí vše od stavební konstrukce (včetně atestů) přes vzduchotechniku, aktivní požární zabezpečení až po revize elektrozařízení nebo spalinových cest.
Všechny tyto aspekty mají omezit riziko vzniku a šíření požáru. Všimněte si slova omezit. Zcela zabránit mu nelze. Je ovšem možné případnému ohni postavit takové překážky, které jen tak nepřekoná a které ochrání obyvatele natolik, že z nebezpečné oblasti stihnou utéct nebo je zachrání profesionálové. Malé připodobnění: Požárně-bezpečnostní pravidla nemohou kontrolovat, jestli si dáte pod vánoční věnec nehořlavou podložku nebo koberec, ale mohou se postarat o to, aby bodec, který je na věnci použit, byl bezpečný, nehořlavý a dostatečně omezoval šíření plamene ze svíčky na věnec. Stejné je to u domů. Čím více materiálů, které omezují šíření plamene, tím lepší celý dům z požárně-bezpečnostního hlediska. Aby oheň nevznikl, je už na vás.
Dělení materiálů
Materiály se řadí do takzvaných klasifikačních tříd dle reakce na oheň. Je jich sedm od A1 až po F. Tyto třídy určují, jak rychle stavební materiál hoří a kolik energie přitom uvolní.
Nehořlavé výrobky
A1 – Nepřispívají k růstu požáru a k vývoji kouře
A2 – Nepřispívají významně k růstu požáru
Hořlavé výrobky
B – Velmi omezeně přispívají k růstu požáru
C – Omezeně, ale postřehnutelně přispívají k vývoji požáru
D – Podstatně přispívají k vývoji požáru
E – Zásadně přispívají k vývoji požáru
F – Nezkoušeno, příp. nesplnění kritérií pro třídu E
Toto dělení je jen velmi přibližné. Klasifikační třídy totiž hovoří i o dalších aspektech, které jsou při požáru důležité, například o rychlosti šíření plamene či uvolňování tepla, a také bývají dodatkově doklasifikovány jinými indexy, jako je tvorba kouře nebo plamenně hořící částice. Klasifikace omezení třídy kouře se označuje písmenem s a doplňuje se číslicí 1 až 3, přičemž 1 nemá žádné omezení, 2 zvýšené omezení kouřivosti a 3 pak výrazné. U hořících částic pak jde o písmeno d s číslicemi 2 (bez omezení) až 0 (bez hořících částic).
Důležité parametry
Jak už bylo řečeno, u staveb se nehodnotí materiály jako takové, ale záleží na celé konstrukci. Jde tedy o soubor prvků, jejichž souhrnná požární odolnost se následně zvažuje. Samozřejmě že čím je riziko požáru a jeho následků větší, tím by měly být dělicí konstrukce bezpečnější a odolnější.
Opět vezmeme jednoduchý příklad, např. garáže. Dle stavebních předpisů musí být mezi garáží a domem dveře, které jsou požárně odolné a také kouřotěsné. Stejné dveře by měly být instalovány jako vstupní a také do technické místnosti. Dveře jako takové se samozřejmě skládají z několika vrstev a doplňků, které zvyšují jejich odolnost proti ohni a kouři. Nemůžeme tedy brát konstrukční materiály vrstvu po vrstvě, ale vyhovuje nám informace o požární odolnosti celých dveří.
A co je vlastně požární odolnost? Obecně vzato je to časový interval uváděný v minutách, po který jsou naplňovány jednotlivé definované parametry konstrukce. Mezi tyto parametry řadíme zejména následující tři:
R – Parametr nosnosti udává, jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce schopná nést zatížení. Je relevantní jen v případě nosných konstrukcí.
E – Parametr celistvosti říká, jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce celistvá, resp. jak dlouho trvá, než konstrukce prohoří a plamen prošlehne na stranu od požáru odvrácenou.
I – Parametr teploty se měří na chráněné straně konstrukce a udává dobu, po kterou se maximální teplota nezvýší min. o 180° Celsia, resp. průměrná teplota o 140° Celsia.
Je izolace bezpečná?
Tabulka ukazuje, že ne všechny izolační materiály, které lze použít na zateplení budov, jsou bezpečné. Nejlepší je minerální vlna, nejhorší pak polystyren. Ovšem u rodinných domů, o kterých píšeme v našem časopisu, není třeba vytvářet paniku kolem žádného izolačního materiálu. Znovu si připomeňme, že požární odolnost se vnímá přes celý konstrukční průřez. Navíc zkonstruovat nehořlavý dům sice jde, ovšem nebude funkční. Požární bezpečnost má být taková, aby poskytla lidem čas na opuštění požárem zasažené budovy a aby k tomu také vytvořila vhodné únikové prostory.
| Vybrané typy izolací a jejich klasifikace reakce na oheň | |
|---|---|
| Typ izolace | Třída reakce na oheň |
| Minerální izolace | A1–A2 |
| Extrudovaný polystyren (XPS) | E–F |
| Lehčený polystyren (EPS) | E–F |
| Fenoplast (PHF) | B–C |
| Polyuretan (PUR) | D–E |
| Polyisokyanurát (PIR) | C–D |
| Ovčí vlna | B2–E |
| Celulóza | C–E |
V dalším dílu se podíváme na hořlavost celých konstrukcí
