Historie zahrady se začala psát už v roce 2007, kdy se současní majitelé tehdy žijící v Praze rozhodli, že zkusí hospodařit přírodně. Na velkém pozemku s rozlohou okolo jednoho hektaru. Nakonec jim byla ze všech ekologických zahradnických stylů nejbližší permakultura. Její základní myšlenkou je trvale udržitelné hospodaření, které má za cíl udržet nebo ještě zlepšit kvalitu půdy na pozemku s odkazem pro další generace.

Dobrý nápad

Přestože jsou mnozí k této myšlence skeptičtí, ouběnická zahrada je důkazem, že zahradničit se dá jednoduše, přirozeně a hlavně bez synteticky vyráběných pomocníků v podobě postřiků a hnojiv. Na čtyřech terasách tu vedle sebe roste spousta zdravé zeleniny a ovoce, které dodávají zahradě barevné kouzlo od jara do podzimu.

I když se permakulturní pěstování jeví na první pohled jako nenáročné, bylo tu opravdu hodně práce. Na hektarovém pozemku je navíc stále co zdokonalovat a některé části blíž k lesu na své zkulturnění ještě čekají. Zatím v těchto koutech vládnou přirozené porosty olší a vrb, časem se ale i sem určitě rozšíří ovocné dřeviny a zeleninové záhony, které díky bylinkám a kvetoucím rostlinám šlapou na paty okrasným záhonům.

Jak odlehčit jíl

Zahrada u domu z konce 18. století byla původně hodně svažitá, což bylo kvůli velkým pěstitelským plánům nutné upravit. S terénními modelacemi pomohla těžká technika, bez ní by čtveřice teras jen těžko vznikla. Majitelé se navíc prali s těžkou jílovitou půdou, která o sobě i v současné době dává vědět při každém vydatném dešti, a tak se hlavně na jaře neobejdou bez holínek. Půdu ale postupně odlehčují bohatou dávkou kompostu a organické hmoty, takže se rok od roku zlepšuje.

Péči o zahradu výrazně zjednodušuje zakrytí pochozích ploch štěrkem, kačírkem nebo mulčovací kůrou Autor: Lucie Peukertová

Nahoře skleník, dole brambory

Projít celou zahradu zabere poměrně hodně času. I když se za hlavní část považují právě terasy, překvapení čeká i nad domem, který se rekonstruuje pomocí metod a materiálů běžně používaných při obnově památkově chráněných budov. Protože je nutné vypěstovat velké množství sadby zeleniny, vznikl ve svahu nad domem prostorný skleník. V horní části pozemku se postupně rodí ovocný sad, do kterého se přesazují semenáče nebo odkopky z teras, kde roste spousta ovocných stromů a keřů. Prostorově náročné brambory pak najdete ve spodní části svahu, tedy pod poslední terasou na ještě neoploceném pozemku.

Čtěte také

Podzim na zahradě

Čtěte také

Podzimní listí – proč jej sklidit a co s ním?

Zalévat, či nezalévat?

Zálivka je kromě seče trávníku nejčastější činností většiny zahrádkářů. Na ouběnické zahradě se zalévají jen mladé sazenice nebo rostliny nově vysazené na záhony. Po zakořenění si už musejí poradit samy. V tomto případě je podklad z těžkého jílu výhodou, půda totiž vodu drží poměrně dobře. Na zahradě nechybí ani přírodní jezírko, které je napájeno výhradně dešťovou vodou. I rybníček se na úpravě mikroklimatu podílí, hlavně ráno rostliny zásobuje lehkou zálivkou ranní rosy.

Bez zkoušení to nejde

I když je myšlenka permakulturního hospodaření jasně daná, některé postupy se musely zkoušet. Třeba se ukázalo, že různé plodiny vyžadují jiný typ vyvýšených záhonů. Cibule, česnek, mrkev nebo jiné plodiny, pro které je typický méně bujný růst a běžně se pěstují v úhledných řádcích, skvěle prosperují na klasických vyvýšených záhonech zarámovaných smrkovými prkny. Bujnější druhy zeleniny jako tykve zase rostou na vyvýšených záhonech založených nakopčením zeminy a kompostu. Pouze u paty je rámuje dřevěná kulatina. Majitelé zahrady museli vyřešit také otázku, kde vzít dostatek osiva v přírodní kvalitě. Nejlépe se jim osvědčil dodavatel z Anglie, jehož plodiny skvěle rostou i na české zahradě.

Čtěte také

Čtěte také

Nejoblíbenější jehličnan na zahrádce? Smrk pichlavý

Druhová pestrost

Základní myšlenkou všech permakulturních zahrad je druhová pestrost. Na ouběnické zahradě najdete nejen šlechtěnou zeleninu a ovoce, ale také léčivky, domácí druhy dřevin nebo plané byliny, které jinak rostou ve volné přírodě. Tady jsou ale zvaným hostem, právě kvetoucí „plevele“ na zahradu nalákají celou řadu užitečných živočichů a ti si dokážou poradit s některými škůdci. Takovými dobrými pomocníky v zahradě jsou také indičtí běžci, kteří dohlížejí na slimáky. Zahradou se navíc rozléhá jejich neustálé „povídání“, takže je tu živo celý den.

Zelenina tady roste v druhově pestré polykultuře, vedle sebe prospívají různé druhy. Ne pro všechny plodiny se ale tento styl pěstování hodí. Například cibule a česnek nejlépe fungují na záhonech monokulturních. Majitelé ale vědí, že velké jednodruhové záhony jsou lákadlem pro škůdce, proto takové výsadby plošně zmenšili a třeba česnek raději pěstují na menších záhoncích hned na několika místech zahrady.

Tento článek jste mohli nalézt v časopisu Dům&Zahrada 10/2022.