V zimě je většinou zelenina v obchodech drahá. Co takhle si tedy vypěstovat svou vlastní? Klasickou teplomilnou zeleninu vypěstovat nelze, můžete však zvolit zimovzdorné druhy, mezi které patří kadeřavá a růžičková kapusta, pórek, ozimý salát, špenát, kozlíček polníček a další druhy.
Obecně platí, že mrazuvzdorné jsou též takzvaně vytrvalé druhy zeleniny, které přežívají zimu díky hlízám a kořenům pod zemí. Na jaře tyto druhy znova obrazí, ovšem sklízet můžeme nadzemní části i přes zimu. Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období. Ovšem taková růžičková kapusta a kadeřávek patří mezi velké otužilce.
Základním předpokladem pěstování zimní zeleniny je pak obvykle podzimní výsev. A to v době, kdy zem ještě nemůže být zmrzlá, ale ani rozbahněná (kvůli přemokření a plísním). Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy můžeme vysévat mrkev, kořenovou i naťovou petržel, cibuli, a to i včetně šalotky, zimní odrůdy česneku, květák Arktur, hlávkovou kapustu Arkta a také přezimující špičaté zelí.
I přes mrazuvzdornost této zeleniny je důležitá především ochrana před holomrazy. Proto záhon přihrňte zeminou, kompostem, slámou, suchým listím nebo chvojím. Pomůže také bílá netkaná textilie, kterou po okrajích zatížíme kameny či starými cihlami.
Ohromnou výhodou zimní zeleniny je fakt, že v tu dobu neřádí prakticky žádní škůdci a s chorobami je to podobné. Pozor však, některá zelenina nesnáší střídání teplot a výkyvy počasí a za oteplení hrozí plísně.
Zdroj: ireceptar.cz, ceskestavby.cz
