Kdysi to byl evangelický svatostánek, pak olomoucký Červený kostel dostal jinou roli, fungoval jako sklad knih. Podívejte se, jak díky nedávné rekonstrukci a přístavbě prokoukl.

Myslíme to vážně, podívejte se:

Zdroj: Youtube

Čas je relativní

Zatímco stavba Červeného kostela počátkem 19. století trvala rok, jeho rekonstrukce a přístavba v 21. století probíhala o něco déle, šlo o více než 2,5 roku. Ale vyplatilo se. Přijeďte se podívat na obnovený kostel s moderním bonusem třeba v rámci Dnů evropského dědictví 9. a 10. září 2023.

Co tu bylo a už není

Novogotický evangelický kostel se otevřel světu v roce 1902. Navrhl ho stavitel Franz Böhm, ale řešil se až s úpravami architekta Maxe Löwa. Kostel se stavěl z cihel, fasáda se obložila keramickým obkladem imitujícím režné zdivo a 55 metrů vysoká hranolová věž s hodinami a jehlancovou střechou byla vidět i z dálky. Nicméně režim věřícím nepřál, kostel od roku 1961 začal sloužil jako sklad knih dnešní Vědecké knihovny v Olomouci. Původně šlo o dočasné řešení, nakonec se tu přes 300 000 knih uchovávalo až do roku 2019.

Chytré rozhodnutí

Když už bylo zřejmé, že se knihy přestěhují jinam, kde jim to bude více svědčit, památkově chráněná stavba se dočkala rekonstrukce. Ostatně potřebovala to jako sůl. A padlo rozhodnutí, že pak bude kostel sloužit jako kulturní centrum Vědecké knihovny a otevře se lidem. Což zase předpokládalo vymyslet, kam se umístí provozní zázemí. Architektonický atelier-r pod vedením Miroslava Pospíšila to vyřešil šalamounsky – propojil kostel s navazujícím ředitelstvím knihovny moderní průchozí dostavbou, která půdorysem reaguje na samotný svatostánek. Kdo chce, může do kostela vstoupit i skrz přístavbu a dát si tu třeba kávu.

Znovu v kondici

V rámci rekonstrukce kostela se řešily všechny potřebné práce, aby se objekt dostal do dobré kondice (zpevnění základů, odvlhčování zdiva, oprava omítek, štuků a fasády). Šlo se až na dřeň, přesněji na úroveň terénu při kompletní renovaci podlahy (nově je tu lité teraco). A také na střechu, špatný stav krovu hrozil zřícením. Novodobý falcovaný plech nahradila měděná střecha ve formátech původní krytiny.

Soudobý kontrast

Železobetonová dostavba má fasádu i střechu z hliníkového sendvičového plechu, jehož černá barva je dostatečně kontrastní ke keramickým obkladovým páskám svatostánku. A co starou a novou architekturu naopak spojuje? Například decentní růžové podlahy (v kostele je teraco, v novostavbě beton) nebo odkaz na knihy v podobě netradičního kříže v kostele či ohromující stěna vyplněná darovanými knihami v přístavbě. Tady také funguje recepce a v provozu je i kavárnička, vyplatí se posedět s knížkou. Nebo i bez ní. Pak stačí ujít zase pár metrů a vrátíte se do kostela. Třeba na koncert. Přehled kulturních akcí najdete tady.


Základní údaje

  • Autor projektu: atelier-r, Miroslav Pospíšil, Daria Johanesová
  • Spolupráce na interiéru: Denisa Strmisková Studio
  • Zastavěná plocha: 606 m² (kostel: 418 m², přístavba: 188 m²)
  • Rozměry: kostel 32 x 20 m, výška 55 m, přístavba 19 x 18 m, výška 9 m
  • Generální dodavatel stavby: Společnost Červený kostel (sdružení firem STRABAG, a. s., a OHLA ŽS, a. s.)
  • Dodavatel interiérového vybavení: Prosto Interiér

Zdroj: VKOL, atelier-r