Stručný souhrn z článku:

  • Rothmayerova vila v Praze-Břevnově, postavená v letech 1928-1929, je příkladem moderní architektury s důrazem na funkčnost.
  • Vila, inspirovaná Plečnikovou vilou Stadion, se odlišuje umístěním schodiště, střechou a má jedinečné interiérové prvky.
  • Zahrada vily je plná uměleckých prvků a byla místem setkávání s umělci a intelektuály, což jí dodává speciální atmosféru.

Tento souhrn byl vytvořen pomocí AI a je kontrolován redakcí.

Dvoupodlažní rodinný dům navrhl architekt Otto Rothmayer pro svou rodinu a postavil ho v letech 1928 až 1929 v Praze v Břevnově, v ulici U Páté baterie. Vila není co do velikosti nijak ohromující a totéž platí pro interiéry, v nichž převládá funkce nad zdobností. Přesto právem patří mezi skvosty moderní architektury.

Zdroj: Youtube

Otto Rothmayer se nesnažil vytvořit omračující dílo, na které budou lidé s údivem hledět třeba po sto letech, ale místo, kde se bude dobře žít. Ve svém návrhu v podstatě okopíroval slavnou vilu Stadion v Lublani, jejímž autorem je Josip Plečnik, který byl nejprve jeho učitelem a později spolupracovníkem (stavba vznikla v době, kdy Rothmayer spolupracoval s Plečnikem na úpravách Pražského hradu). Ale i přesto zde najdeme rozdíly.

Například v podobě umístění schodiště ve válci, který Plečnik situoval dovnitř, kdežto Rothmayer z tubusu s točitým schodištěm z umělého kamene vytvořil napojení na dům ve tvaru kvádru. Další rozdíl je dobře patrný v provedení střechy, ta pražská není sedlová, nýbrž rovná, podkroví se proměnilo na zimní zahradu s výstupem na terasu, odkud by se dalo dohlédnout až na Říp.

Home office pro ženu

Materiálově se vila postavená ve stylu klasicizující moderny nevymyká běžným stavbám, použily se cihly, beton, kámen, kov a dřevo. Zajímavosti jsou spíše skryté. Patří mezi ně například fragmenty z Pražského hradu, třeba historické vodovodní potrubí nebo dlažba pod pergolou.

Za zmínku stojí i změna běžných dispozic. Nenajdete tu klasiku v podobě obýváku, ložnice a dětského pokoje. Srdcem domova se stala kuchyně a místo jídelny vznikla pracovna pro manželku Boženu, módní návrhářku a textilní designérku. Toto provedení nebylo na tehdejší dobu obvyklé.

Překvapí i předstěnové vodovodní potrubí na toaletě (praktické v případě poruch), lodní lehátko nebo křeslo ze zaoceánské lodi (na svou dobu výstřelek) a nejvíce patrně sama střídmost provedení interiérů. Hlavní roli hraje dřevo a precizní provedení, ostatně Otto Rothmayer byl původně vyučený truhlář a na řemeslném zpracování si dával záležet.

Kouzelná zahrada

Zajímavý není jen dům sám o sobě, zásadní je jeho napojení na zahradu. Ostatně vstup do domu je právě odsud. Malebnou zahradu si rovněž navrhl architekt, a to včetně venkovního nábytku. Najdete tu mnohá kouzelná zákoutí, sochy, různé artefakty i malý bazén.

Tady se Rothmayerovi setkávali s přáteli z uměleckého i intelektuálního prostředí. A jistě ne nadarmo fotograf Josef Sudek, který zahradu zvěčnil na svých snímcích, označil svého přítele Rothmayera panem kouzelníkem.

Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Chcete se o jednotlivých objektech dozvědět více? Pusťte si podcasty, které jsou jim věnované. Najdete je na www.npu.cz nebo na podcastových kanálech pod názvem PodCastle NPÚ.

Příště: Vila Tugendhat

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům & Zahrada č. 2/2023.

Zdroj: Dům & Zahrada, npu.cz