Úzkost patří k běžným lidským emocím, obvykle se objevuje bez jednoznačné příčiny. Naopak strach má příčinu jasnou. Pokud se úzkost začne vyskytovat nečekaně, v neadekvátních situacích, trvá dlouho v nepřiměřené intenzitě, může jít o úzkostnou poruchu.

Rozdíl mezi úzkostí a úzkostnou poruchou

S úzkostnými pocity se alespoň jednou v životě setkal každý z nás. S úzkostí jako takovou už má zkušenost méně lidí. O tom, co je úzkost, jak ji rozpoznat a co proti ní dělat, jsme už psali. Věděli jste ale, že úzkost není nic nového? Je to reakce, která už od evoluce pomáhala člověku přežít. Její součástí byl strach, předtuchy i obavy. Člověk se přestal soustředit na zbytečnosti kolem a řešil opravdový problém.

Jak se projevuje úzkost:

Zdroj: Youtube

Úzkosti, které však známe v současnosti my, však nemají reálný důvod a objevují se, i když v ohrožení nejste. Vyčerpají vás nejen psychicky, ale také fyzicky. Podle některých statistik se s úzkostnými poruchami potýká až 374 milionů lidí.

Úzkostná porucha umí snížit kvalitu života a může vést k rozvoji dalších poruch – duševních i fyzických. Patří sem deprese, nespavost, obtíže s trávením nebo vysoký krevní tlak. Výskyt úzkostných poruch je částečně ovlivněn také geneticky. Pokud v rodině máte někoho trpícího úzkostnou poruchou, je vyšší riziko vzniku onemocnění i u vás.

Úzkost však nepřijde z ničeho nic, alespoň většinou. Obvykle jí předchází náročné životní situace, dlouhodobý stres a nedostatek klidu a odpočinku.

Jak poznáte úzkostnou poruchu?

Osoby trpící úzkostnou poruchou mají psychické i fyzické příznaky. Tělo reaguje nejen na skutečné, ale i domnělé nebezpečí tak, že uvolní stresové hormony (kortizol a adrenalin). Tyto hormony tělo připravují na reakci boje nebo útěku.

Psychické příznaky:

  • Nespavost,
  • noční můry,
  • panika,
  • vtíravé myšlenky, které neumíte kontrolovat,
  • problémy se soustředěním,
  • neklid,
  • strach, pocit ohrožení.

Fyzické příznaky:

  • Sucho v ústech,
  • závratě,
  • motání hlavy,
  • bolest hlavy,
  • dušnost,
  • nevolnost či zvracení,
  • pocení,
  • návaly horka,
  • třes,
  • bušení srdce,";i:10;s:15:"zrychlený tep.

Typy úzkostných poruch

Generalizovaná úzkostná porucha

Je to dlouhodobý stav, kdy váš život narušují nadměrné obavy týkající se budoucnosti, zodpovědnosti, zdraví, financí, ale i rodiny. Myšlenky vedou k únavě, svalovému napětí, nevolnostem, bolestem hlavy a nadměrnému pocení. Ovlivňují i spánek.

Úzkosti: Jak je poznáte a kdy je čas na jejich řešení?
info
Úzkosti: Jak je poznáte a kdy je čas na jejich řešení?

Panická porucha

Panická porucha se pojí s náhlými záchvaty intenzivního strachu. Setkat se můžete se strachem ze smrti, ze ztráty sebekontroly, ze šílenství. Můžete mít i pocit příznaků závažné nemoci, jako je třeba infarkt. Tento stav vyústí do panické ataky, kterou lze chápat jako záchvat.

Obsedantně kompulzivní porucha

Dotyčná osoba má nutkavé myšlenky, které jsou obtěžující a vtíravé. Dochází k tvoření stereotypů, pacienti si tvoří rituály, které nutkavé myšlenky mohou lehce utlumit, v běžném životě jsou ale obtěžující.

Fobie

Fobie znamená extrémní strach z určitého zvířete, místa, situace, pocitu nebo objektu. Známo je více než 500 druhů fobií. Mezi nejčastější fobie patří agorafobie (strach z otevřených prostor), arachnofobie (strach z pavouků) či sociální fobie (strach ze sociálních situací).

Pokud máte podezření na úzkostnou poruchu, navštivte co nejdříve lékaře. Je důležité určit konkrétní typ úzkostných potíží a zahájit vhodnou léčbu.

Jak se léčí úzkostné poruchy?

Diagnostikovaná úzkostná porucha se léčí vhodnými léky a psychoterapií. Cílem léčby nebývá úplné odstranění příznaků, ale kvalitní fungování v životě. K léčbě se používají:

  • Antidepresiva – léčba s nimi je dlouhodobá, jejich účinek nabíhá postupně. Na začátku léčby může dojít ke zhoršení.
  • Benzodiazepiny – jde o léky s rychlým nástupem účinku, zklidní psychické i fyzické příznaky.
  • Pregabalin.
  • Kombinace výše uvedených léků.
  • Psychoterapie.

Na co byste neměli zapomínat:

  • Choďte spát ve stejnou dobu, ve stejnou dobu i vstávejte.
  • Mějte dostatek času na pohyb i odpočinek.
  • Nevyhýbejte se svým přátelům a blízkým.
  • Naopak se vyhýbejte alkoholu.

Pokud chcete vyzkoušet i přírodní léčbu, možností jsou rostliny, jako jsou meduňka, kozlík, chmel nebo levandule.

Při dlouhodobém stresu potřebujete doplnit hladinu hořčíku. Pomoci vám mohou také vitaminy C a B, dále železo.

Zdroj: deepblue.lib.umich.edu, thelancet.com, link.springer.com, bmj.com