Dneska už pomalu nenajdete zahradu, která by byla jen čistě okrasná. Minimálně někde v menším zákoutí bývá ukrytý poklad v podobě šťavnatých borůvek, znovuobjeveného černého rybízu, který platí za jeden z nejúčinnějších ovocných léků, protože se jeho pupeny používají v gemmoterapii na výrobu léčivých tinktur, nebo třeba muchovníku.

Zdroj: VLM

Právě tento keř nebo také roubovaný strom bývá na zahradách k vidění opravdu často. Pokud bychom měli zmínit jednu z nejvíc „módních“ rostlin, pak je to právě on. Na zahradách se ale často zapomíná, že má jedlé plody, je totiž natolik okrasný, že se toho od něj ani víc nechce.

V případě, že vám na zahradě tedy už nezbývá moc místa a okrasných rostlin se nechcete vzdát, zvolte rovnou šikovný kompromis. Některé ovocné keře totiž přinášejí úplně stejné bonusy, jako jejich okrasní příbuzní, jen si u nich navíc pochutnáte na plodech plných vitaminů.

Drobné ovoce se jednoduše vyplatí

Ovocné nebo také léčivé keře se do zahrady vejdou vždycky, některé se dají dobře pěstovat i v květináčích na terase. Každý druh drobného ovoce lze do určité míry považovat i za léčivý. Plody aronie, borůvek, klikev, brusnic i muchovníku totiž obsahují antioxidanty, takže zpomalují stárnutí organismu, pomáhají předcházet onemocnění srdce, podporují zdraví pokožky a pomáhají předcházet chronickým onemocněním očí.

Aby ale tyto látky v těle měly možnost vůbec jakkoliv pomoct, musejí být přijímány v dostatečném množství. Jednoduše řečeno – sníst několik málo bobulí borůvek nám moc nepomůže. Určitě ale má smysl jedlé keře pěstovat ve větším množství a čerstvou sklizeň si dopřávat od časného léta do pozdního podzimu, pak se kýžený výsledek jistojistě dostaví.

Kvetoucí přírodní léky

Pak jsou tu ale i keře, které spoustu léčivých látek obsahují ve svých květech. Stačí si vzpomenout na znovuobjevenou trnku obecnou, která byla v minulosti logicky pasovaná do pozice planého trnitého keře, který do zahrady nepatří, ale to je omyl.

Ačkoliv si ji zřejmě do květinových záhonů nevysadíte, majitelé přírodních zahrad z ní budou mít jedině radost, protože je neskutečně užitečná i pro hmyz. Dá se z ní vytvarovat i pro zvěř naprosto neprostupný živý plot, který nezdolá ani jiný nezvaný návštěvník.

Pokud se ale vrátíme k jedlým plodům, nesmí se zapomenout ani na bez černý. I tato stará dobrá klasika si proklestila cestu do udržovaných okrasných zahrad. Sice ne v původní formě s bílým květem, ale zajímavé možnosti použití v zahradě nabízí prošlechtěné odrůdy s karmínově zbarvenými listy i květy.

Kam s nimi

Zatímco muchovník, aronie nebo třeba růže svraskalá snadno najdou své místo mezi okrasnými rostlinami, klasické zástupce drobného ovoce můžete vysadit do samostatné ovocné zahrady. Borůvky, zimolez kamčatský a různé druhy brusnic si spolu rozumí velmi dobře v jediném záhonu.

Zapěstované brusnice a klikvy vás vyjdou přibližně na 180 korun, u borůvek a zimolezů cena záleží na velikosti pěstebního kontejneru i na odrůdě, ale většinou se pohybuje od 350 do 550 korun. Keře přírodního charakteru pak nacházejí uplatnění hlavně v přírodních zahradách, ale je po nich poptávka také při obnově krajinářských výsadeb v podobě remízů. Jejich cena bývá poměrně příznivá, mladé výpěstky pořídíte i za necelých 300 korun.

Zdroj: Youtube

Tip redakce: Pokud rádi experimentujete a vaše zahrada zrovna neleží v podhůří nebo v mrazové kotlině, zkuste i některé vyloženě teplomilné keře. Dobrou volbou bude tomel nebo středomořský fíkovník. Snažte se ale vybrat odrůdy, které jsou tolerantní k jarním mrazům.

Deset nejlepších léčivých keřů

Dřín obecný (Cornus mas)

Až sedmimetrový keř najdete i ve volné přírodě. Dnes je dřín opět oblíbený jako ovocná dřevina, ale oceníte ho i jako okrasnou rostlinu. Brzy na jaře totiž jeho větve rozsvítí záplava žlutých květů. Zajímavé jsou ale i jeho plody, červené peckovice, které se využívají na výrobu kompotů, šťáv, želé nebo džemů. Mají vliv hlavně na trávení, šťáva se pak doporučuje při léčbě cukrovky.

Podmínky: neutrální až mírně alkalická propustná půda, snese sucho, slunce i lehký polostín

Sklizeň: VIII – IX

Borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum)

Drobné ovoce s modrými bíle ojíněnými plody jistě není nutné nijak zvlášť představovat. Díky široké nabídce různých kultivarů si můžete založit vlastní borůvkovou zahradu. Méně vzrůstné odrůdy se hodí dokonce i do nádob. Plody fungují jako silný antioxidant. Podporují imunitu i trávení. Keře dorůstají výšky okolo dvou metrů.

Podmínky: kyselá půda s přídavkem rašeliny nebo listovky, rovnoměrná zálivka, slunce nebo polostín

Sklizeň: VII

Hloh peřenoklaný (Crataegus pinnatifida var. major)

Pro mnohé naprosto neznámý ovocný keř, který dorůstá výšky okolo tří metrů. Vlastnosti má obdobné jako planě rostoucí hlohy. V září a říjnu se na větvích červenají plody velikosti čtyř centimetrů. Jejich chuť je lehce nakyslá, hodí se například pro výrobu džemů, ale dají se jíst i čerstvé. V lidovém léčitelství se používají například na snižování krevního tlaku. Hloh je ideální dřevinou do ovocných i přírodních zahrad.

Podmínky: běžná zahradní zemina, snese i sušší půdy, slunce nebo polostín

Sklizeň: X

Kdouloň obecná (Cydonia oblonga)

Až pět metrů vysoký keř nebo stromek pochází ze středomořské oblasti. V průběhu května na větvích vykvétají světle růžové květy, ze kterých pak v létě vyrostou velké plody nejčastěji hruškovitého tvaru. Ačkoliv vypadají lákavě, čerstvé se nedají jíst. Jedlými se stávají až po uvaření, takže si z nich připravte třeba džem nebo voňavá povidla. Podporují kvalitu pokožky i vlasů, mají protiprůjmový účinek, navíc pomáhají při léčbě vysokého tlaku.

Podmínky: neutrální nebo mírně kyselé živné půdy, dostatečná zálivka, slunce

Sklizeň: IX – X

Muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii)

Keřová forma muchovníku dorůstá výšky pěti metrů a je okrasná v době květu, zrání i na podzim, kdy se její listy zbarvují do sytých červenooranžových odstínů. Plody barvou i chutí podobné borůvkám mají antioxidační, protirakovinné a protizánětlivé účinky. Vyrábí se z nich sirupy, džemy, ale dají se také sušit.

Podmínky: živná kyselejší půda, pravidelná zálivka, slunce nebo lehké přistínění

Sklizeň: VII

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)

I když se dlouho tradovalo, že se rakytník dá sklízet i během zimy, jeho plody dozrávají mnohem dřív a do zimy z nich skoro nic nezbývá, jsou totiž plné šťávy a velmi rychle během horkého počasí přezrávají. Tento keř původem z Asie je ověnčený samými superlativy. Nejen že poroste i v nekvalitní suché půdě, jeho plody obsahují mnohem víc vitaminu C než třeba citrusy. Podporují imunitní systém, trávení i činnost srdce.

Podmínky: i méně kvalitní zahradní půda s nedostatkem vody, plné slunce

Sklizeň: VIII

Růže svraskalá (Rosa rugosa)

Tato růže sice se svými šlechtěnými příbuznými v kráse moc soutěžit nemůže, ale je to neskutečně nenáročný druh s bílými nebo sytě růžovými květy, který se navíc odvděčí zdravými plody. Zralé šípky obsahují pořádnou zásobu vitaminu C, K i B. Podporují imunitu, krevní oběh a snižují otoky. Tento nízký keř se pěstuje i ve vyšších nadmořských výškách a bude se mu dařit i v nestabilních svazích.

Podmínky: i chudší zahradní půdy, slunce i polostín

Sklizeň: IX – X

Temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa)

Temnoplodce možná znáte také jako černou jeřabinu nebo aronii. Menší keř dorůstá výšky okolo dvou metrů, někdy se také roubuje na kmínek. Na konci léta se i bez větší péče odvděčí tmavě fialovými plody, pro které je typická natrpklá chuť. Dobrou zprávou je, že už jsou dostupné odrůdy, u kterých byla tato trpkost alespoň částečně potlačena. Hodí se na výrobu sirupů a džemů. Mají silný antioxidační účinek, působí pozitivně na ledviny i játra. Na podzim výrazně přebarvuje.

Podmínky: běžná zahradní zemina, snese sucho, slunce i polostín

Sklizeň: VIII – IX

Tomel japonský (Diospyros kaki)

Možná tento keř znáte také jako kaki churma. Jeho plody si můžete koupit v každém supermarketu. Mnohem chutnější i zdravější „kaki“ si ale vypěstujete na vlastní zahradě. Výhodu budou mít pozemky do nadmořské výšky 400 m s jižní orientací. U tohoto teplomilného keře budou nejkritičtější první dvě zimy, vzrostlejší keře už by měly být odolnější. Šťavnaté plody obsahují množství minerálů, hlavně draslík, fosfor, hořčík, vápník, železo a mangan. Urychlují metabolizmus, působí proti únavě a podporují funkci jater.

Podmínky: na živiny bohatá, dobře propustná půda, v době sucha je nutná zálivka, slunce, dá se pěstovat i v nevytápěném skleníku nebo v nádobě

Sklizeň: VIII – IX

Trnka obecná (Prunus spinosa)

Možná se trochu divíte, proč tady zmiňujeme planě rostoucí trnku, která byla dřív k vidění na okraji každého lesa i na remízech. Nejen že se už planě nevyskytuje v takovém množství, ale v posledních letech se opět dostává do hledáčku jako dřevina do krajinářských parků i přírodních zahrad. Trnku seženete i v kultivarech s červenými listy, takže si na své přijdou i milovníci rarit. Květy se používají na snížení krevního tlaku. Plody jsou spolehlivým antioxidantem, který podporuje imunitu a funguje také protiprůjmově. Skvěle se hodí na výrobu povidel.

Podmínky: suchá vápenitá půda, slunce

Sklizeň: IX – X

Vyzkoušejte také…

  • Bez černý (Sambucus nigra ´Sampo´) – sklizeň IX (plody), V – VI (květy)
  • Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) – sklizeň IX – X
  • Hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata) – sklizeň IX – XI
  • Josta (Ribes x nidigrolaria) – sklizeň VII
  • Klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon) – sklizeň IX – XI
  • Mišpule obecná (Mespilus germanica) – sklizeň XI
  • Maliník obecný (Rubus idaeus) – sklizeň od VI, stáleplodící odrůdy do X
  • Růže šípková (Rosa canina) – sklizeň X – XI
  • Rybíz černý (Ribes nigrum) – sklizeň VII
  • Zimolez kamčatský (Lonicera caerulea var. kamtschatica) – sklizeň od V do VII dle odrůdy

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům & Zahrada č. 9/2023.

Zdroj: Dům & Zahrada, naturehills.com