Moskevský Kreml, se svou ikonickou červenou zdí a majestátními věžemi, je symbolem ruské historie a moci. Založený středověkou dynastií Rurikovců, dnes slouží jako oficiální sídlo prezidenta Ruské federace. Jak praví staré ruské přísloví: "Nad městem je Kreml, nad Kremlem už jen bůh". Vítejte na prohlídce, která odhalí historii a zajímavosti této fascinující pevnosti.

Historie Kremlu

Historie Kremlu začíná na Borovickém vrchu, který byl obýván Slovany již od druhého tisíciletí před naším letopočtem. První zmínky o opevnění pocházejí z 11. století, kdy kmen Krivičů zbudoval malé opevnění u soutoku řek Neglinnaya a Moskva.

V roce 1147 se Moskva poprvé objevuje v kronikách a už v roce 1156 byla postavena první hradební zeď o délce 850 metrů. Tuto stavbu vedl kníže Jurij Dolgorukij. Bohužel, v roce 1238 byla pevnost zničena Mongoly, ale v roce 1264 začala sloužit jako sídlo moskevských knížat.

První významnou přestavbu zažil Kreml za vlády Dmitrije Donského v letech 1366-1368, kdy byly dřevěné zdi nahrazeny kamennými. Když Ivan III. sjednotil Rusko, uvědomil si, že jeho sídlo v Kremlu potřebuje rozsáhlou rekonstrukci. Proto v roce 1475 povolal italského architekta Aristotela Fioravantiho, který zrekonstruoval chrám Nanebevzetí podle vzoru stejnojmenného chrámu ve Vladimiru.

Fioravanti použil nové stavební techniky, jako byly dubové kůly v základech a železné spojníky v klenbách. Mezi lety 1485 a 1516 probíhala generální přestavba pevnostních zdí, při které se vápenec nahradil červenými pálenými cihlami a zdi dostaly výrazná cimbuří.

Další významnou stavbou té doby byla Granovitaja palata, kterou dokončil architekt Pietro Antonio Solari. Tento palác sloužil jako reprezentační sídlo pro oficiální hostiny a audienční místnosti. Další důležitou stavbou byla zvonice Ivana Velikého, která byla dokončena v roce 1508. Zvonice byla původně vysoká 60 metrů, ale za vlády Borise Godunova byla zvýšena o dalších 21 metrů.

V 18. století se car Petr Veliký rozhodl přemístit sídlo carského dvora do nově založeného Petrohradu. Kreml tak na několik desetiletí ztratil na významu. Až Kateřina Veliká obnovila jeho význam a pověřila architekta Matveje Kazakova, aby postavil novou budovu Senátu. Tato klasicistní stavba se stala jedním z dominantních prvků Kremlu a sloužila jako sídlo ruského Senátu.

V 19. století za vlády cara Mikuláše I. proběhla další významná přestavba, kterou vedl architekt Konstantin Thon. V roce 1849 byl dokončen Velký kremelský palác, který se stal novým reprezentačním sídlem carské rodiny. Tento palác spojil několik starších budov, včetně Těremského paláce a Diamantového paláce, a vytvořil tak jeden z největších a nejimpozantnějších palácových komplexů v Evropě.

Po Velké říjnové revoluci v roce 1917 se Kreml stal opět centrem moci, když sem Vladimir Iljič Lenin přesunul sídlo vlády. V této době došlo k rozsáhlým opravám dlouho nepoužívaných budov. Stalinův režim však znamenal i destrukci, když byly zbourány některé chrámy a kláštery a z věží byly odstraněny carské symboly. Na jejich místo byly umístěny rudé hvězdy, které tam září dodnes.

V roce 1955 byl Kreml opět otevřen veřejnosti a v roce 1961 se stal kromě sídla vlády také muzeem. V roce 1990 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO, což mu přineslo ještě větší ochranu a prestiž, a nadále přitahuje miliony turistů z celého světa.

Kreml dnes

Dnes je Kreml nejen historickou památkou, ale i centrem ruské politiky. Uvnitř se nachází několik pravoslavných kostelů, například Uspenský chrám a Archangelskij sobor, které jsou domovem hrobek ruských panovníků. Velký kremelský palác, dokončený v roce 1849, slouží pro oficiální státní ceremonie.

Co jste možná nevěděli?

  • Největší obývaná pevnost v Evropě: S plochou 277 000 m² je Kreml největší obývanou pevností na kontinentu.
  • Tajemné podzemí: Pod Kremlem se nachází rozsáhlý systém podzemních chodeb a tunelů, o kterých kolují různé legendy.
  • Cibulovité věže: Typické ruské kopule, které zdobí chrámy v Kremlu, nejsou jen estetickým prvkem, ale mají také symbolický význam.
  • Zvonice Ivan Veliký: Věž, která přežila mnoho požárů a dokonce i nálož při Napoleonově invazi, je vysoká 81 metrů.
  • Zlaté hvězdy: Původní orlice na věžích byly za Stalina nahrazeny třemi metrovými rudými hvězdami, které dodnes svítí.

Moskevský Kreml je více než jen historická památka. Je to živý organismus, který dýchá historií a současností, a jeho návštěva je nezapomenutelným zážitkem pro každého, kdo se zajímá o ruskou kulturu a dějiny.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org, https://www.radynacestu.cz

Související články