Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin, v celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně, vyplývá to z dat Ministerstva životního prostředí.
Neplýtvejte potravinami!
„Plýtvání potravinami je fenomén s významnými ekonomickými i společenskými důsledky. Neefektivní koncové využití potravin, plýtvání, s sebou nese významné environmentální dopady a k plýtvání potravinami dochází v rámci celého potravinového řetězce. Právě na úrovni domácností je produkováno nejvíce vyhnutelného potravinového odpadu,“ říká Lea Kubíčková, která působí na Mendelově univerzitě v Brně a tomuto tématu se dlouhodobě věnuje.
V první řadě tedy musíme usilovat o to, abychom nakupovali a vařili jen tolik jídla, kolik dokážeme zkonzumovat. Tomu lze napomoci lepším plánováním. Dále je třeba mít přehled o tom, kdy končí potravinám ve spíži a lednici doba spotřeby, aby se vinou naší nepozornosti nezkazily. Není také třeba se okamžitě zbavovat všech potravin hned po době spotřeby, v řadě případů jde jen o doporučený datum. Například jogurty lze konzumovat několik dnů po tomto datu.
Kam se zbytky vařeného jídla?
Co s jídlem v případě, že ho opravdu nelze v kuchyni nijak využít ani sníst? Kompost ve většině případů nepřichází v úvahu. Na kompost patří zbytky rostlinného původu, a to ještě nezpracované a nesmíchané s jinou surovinou. Vyhodit sem můžete například kávovou sedlinu nebo spařené lístky čaje, ale ne zbytky omáčky od oběda.
V případě domácností se hovoří o kuchyňském odpadu, zatímco u restaurací jde o gastroodpad a pro nakládání s ním panují přísná pravidla. Restaurace si ho musí nechávat odvážet, nesmí se například vypouštět do kanalizace.
I děti se učí, že se nemá plýtvat jídlem...
Do kanalizace zbytky neházejte. Krmíte potkany
Tím by se měly inspirovat i domácnosti, protože kuchyňské zbytky nemají v kanalizaci co dělat, živí zde potkany: „Slouží jako potrava pro hlodavce, kteří ve stokách žijí a díky dostatečnému přísunu stravy se mohou nekontrolovatelně množit. Na jaře během plošných deratizací a na podzim při ohniskových deratizacích pak musíme jejich počet eliminovat na únosnou mez,“ vysvětluje ředitel kanalizací SmVaK Ostrava Jan Tlolka.
Tuky patří do fialové popelnice
Použité tuky a oleje je třeba vždy slít do speciální nádoby a odevzdat do fialových kontejnerů, které již obce běžně nabízejí, v nejhorším případě i ty putují do směsného odpadu. Bohužel pro zbytky vařeného jídla není v současné době k dispozici vlastně nic jiného než nádoby pro komunální, a tedy pěkně drahý odpad. První vlaštovkou je obec Rudolfov na Českobudějovicku, kde je možné živočišné zbytky z kuchyně vytřídit do sáčku a ten odevzdat.
Obce doposud nemají povinnost vybírat živočišný odpad, ale pouze ten rostlinný. Nicméně i taková možnost zde je. Co se s bioodpadem děje dále, záleží na konkrétní obci. Někde nechávají zbytky kompostovat a poté rozdávají místním coby hnojivo, jinde je ale vozí do bioplynové stanice nebo stanice, kde se zpracovává biomasa.
Některé takové stanice umí zpracovat i rostlinné zbytky, ze kterých se poté stane elektřina. Díky tomu dostane obec zaplaceno, a navíc se zbaví odpadu, za který by jinak hradila skládkovné.
