Příběh chaty se začal psát ve 40. letech 20. století, nicméně manželé Jaroslav a Laďka ji koupili před 20 lety. Proměna původně víkendového zázemí v objekt, kde může rodina pobývat v každé roční době, probíhala postupně. Poslední velká rekonstrukce se řešila v roce 2022.
Náhodný objev
Jaroslav je rodilý Pražák, jeho žena Laďka vyrůstala na vesnici, ale brzo přesídlila do hlavního města. „Hledali jsme místo pro rekreaci mimo Prahu, kde máme byt, ale co nejblíž, abychom neztráceli čas v autě. Máme rádi oblast kolem Jevan, jezdil jsem tam celé mládí. Když jsem chatu tímto směrem náhodou objevil, bylo rozhodnuto během pěti minut. Za plotem rybník, v zahradě desítky let staré douglasky a smrky, velká magnólie a spousta okrasných keřů, to se nedalo nekoupit,“ vysvětluje investor.
Po etapách
Když si manželé pořizovali starou dřevěnou chatu, byla už nějaký čas neobývaná. Na první pohled ji trápila vlhkost, jinak vypadala v pořádku. Ale zdání klame, po odkrytí stávajících palubek se objevila dřevomorka a ohromné množství hub a plísní všeho druhu.
Celý vnitřek se musel vyřezat, a to včetně nosných sloupků, ty se nastavovaly. Interiérové příčky se odstranily tak, aby vznikl jeden hlavní obytný prostor, malý pokoj a pracovna. Stará okna nahradila nová, půda se zčásti proměnila na další obytný prostor (obsadily ji vnučky), řešila se nová střecha, zateplení v interiéru a komín.
Finální proměna
„V rámci poslední rekonstrukce jsme kompletně předělali podlahy (betonáž, izolace, dvojitá vrstva OSB desek), přidali další velkou místnost uzavřením terasy, zateplili stěny z venkovní strany 20 cm silným polystyrenem a celou chatu jsme sjednotili pláštěm ze smrkových palubek,“ vysvětluje Jaroslav.
Ještě přibylo akumulační topení, které doplňuje hlavní zdroj tepla – dvouplášťová krbová kamna na dřevo. Právě díky akumulačnímu vytápění se dá objekt obývat celý rok, což byl také záměr, investoři tady tráví zhruba polovinu týdne. Teplota ani v zimě neklesne pod 15 °C. Žádná proměna nezasáhla do původní velikosti chaty, jen na zahradě se stará kůlna přestavěla na domeček pro hosty o ploše asi 20 m2.
Téměř veškeré práce včetně elektřiny zvládli investoři s pomocí rodiny, pouze některé specializované úkony svěřili odborníkům, většinou místním řemeslníkům.
Zpátky na začátek
Zatímco chata půdorysně zabírá zhruba 120 m2, zahrada je desetkrát větší. „Považujeme ji za důležitější, protože chatu můžete postavil za rok dva, ale na vzrostlé dřeviny někdy čekáte celý život. To si většina lidí při rekonstrukcích nebo stavbách neuvědomuje a pak jim stojí načančaný nový domek na holém pozemku,“ připomíná investor.
Proto se ještě před zahájením prvních rekonstrukčních prací měnila zahrada. Některé dřeviny se musely odstranit, jiné se vysadily (především velké okrasné keře). Nicméně původní stromy zůstaly. Výsledkem je živý zelený ráj, v němž se neustále přelévá stín a slunce, tráva se nikdy nevysuší. Zeleň je strukturovaná i do výšky, od menších keřů až po dvacet metrů vysoké douglasky v pozadí.
„Práce na zahradě se snažíme minimalizovat na sekání trávy a občasné zkracování přerostlých keřů, nechceme být jejími otroky. Už ani nic nevysazujeme, není kam,“ dodává Laďka.
Čistá radost
Poslední rekonstrukci zvládli během léta. „Předcházel tomu ale pečlivý plán a rozpis prací, aby nedošlo k prostojům. Také jsme neřešili žádný větší zádrhel, zrealizovali jsme vše, co jsme si naplánovali.“ A co je rekonstrukce naučila? Nešetřit na špatných místech, levné materiály a hlavně levné nářadí jsou pak za trest.
Chata i zahrada představují oázu klidu a také místo setkávání s rodinou a přáteli. Pohodlně se tu vyspí třeba deset lidí. Ale většinu času tu tráví manželé sami. Je to jejich radost.
Základní údaje o projektu
- Dodavatel: svépomocí, místní řemeslníci
- Zastavěná plocha: 120 m2
- Užitná plocha: 150 m2
- Obvodová konstrukce: dřevostavba
- Zateplení: polystyren z exteriéru, minerální vata v interiéru
- Fasáda: venkovní smrkové palubky
- Střecha: asfaltový šindel
- Okna: dřevěná s dvojsklem
- Vnitřní dveře: dřevo
- Podlahy: OSB desky
- Vytápění: krbová kamna, akumulační topení
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 11/2025.










