Venkovská chalupa se povedenou rekonstrukcí proměnila v útulné místo pro rodinnou rekreaci

V malebné vesničce u Litomyšle prošla stoletá chalupa citlivou rekonstrukcí, která spojila kouzlo minulosti s moderním komfortem. Podívejte se, jak se podařilo zachovat venkovskou romantiku a přizpůsobit ji potřebám současné rodiny.

V držení rodiny nynějších majitelů je chalupa od svého vzniku, kdy byla před zhruba sto lety postavena jako výměnek k sousednímu statku, jeho součástí však dnes už není. Postupným děděním se obě stavby ocitly v různých větvích původní rodiny a příbuzenstvo, kterému patřil statek, jej už před lety prodalo.

V chalupě, bývalém výměnku, dnešní majitelka trávila letní prázdniny s babičkou a dědou. Aby tam mohla přes léto pobývat i její rodina, bylo potřeba stavbu kompletně zrekonstruovat.

Kouzlo první republiky

Rekonstrukce se ujal architekt Vojtěch Bis, kterého majitelka oslovila jako svého dávného spolužáka z gymnázia. „Rekonstrukce objektů z této doby mám rád. Epochu první poloviny 20. století vnímám jako vrchol klasického stavění. Architektura se soustředila na nastupující funkcionalismus, ale většina dobové produkce stále pokračuje v technologii druhé poloviny devatenáctého století,“ říká architekt. „Jsou to stavby v dobrém jednoduché a racionální, ale zároveň jim nechybí výtvarný detail.“

Získat potřebná povolení k rekonstrukci nebylo nijak obtížné. „Chalupa nemá památkovou ochranu ani se nenachází v chráněném území, takže s takovou stavbou může vlastník dělat prakticky cokoliv,“ vysvětluje Vojtěch Bis.

„A co se týče jednání se sousedy, nejsložitější bylo je zastihnout a projekt jim ukázat, neboť byla zima a oni své stavení využívají k rekreaci převážně od jara do podzimu. S navrženou úpravou ale souhlasili, asi i proto, že jsme k domu i jeho okolí přistupovali s respektem,“ popisuje architekt.

Rekreace pro rodinu

Stavební úpravy byly koncipované s důrazem na zachování venkovské romantiky, odstranění stavebních poruch a umožnění rekreace pětičlenné rodiny s malými dětmi. Dispozice dolního podlaží zůstala zachovaná, podkroví se zobytnilo a dnes slouží ke spaní a hrám dětí.

„Původní sflikovaný zděný přístavek z konce minulého století směrem do zahrady jsme se rozhodli zbořit a nový postavit pořádně, od základů. Pro rozbití souvislé omítané hmoty a navození přívětivější atmosféry stavby směrem do zahrady jsme zvolili dřevěné obložení,“ objasňuje Vojtěch Bis.

Přiložit ruku k dílu

V rámci rekonstrukce proběhla sanace vlhkého zdiva, kompletní výměna skladeb podlah a střechy, realizace vikýře a přístavku hygienického zázemí a nové osazení oken a dveří. Stavba trvala zhruba tři roky, přičemž po dvou letech už byla chalupa obyvatelná a dotahovaly se detaily. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu.)