Není to dům, který by krajinu měnil, jen do ní vrostl. O tom je přesvědčený jeden z autorů dřevostavby zahřáté balíky slámy a hlínou, architekt Pavel Uličný ze studia Divoko. „Tyto stavby jsou budoucností. Přirozené materiály už nejsou alternativou, ale dostupným standardem.“
Připouští, že mají svá specifika, proto doporučuje oslovit architekty, kteří s nimi mají zkušenosti. Touto cestou šli i manželé Jitka a Jiří. O domě měli jasnou představu a dost nastudováno. Předtím bydleli v malém bytě a chtěli se natrvalo přesunout z Prahy do přírody. Pozemek hledali dlouho, cílili na lokalitu Praha-západ. Parametrem byly vzrostlé stromy, stará zahrada, dobrá dostupnost Prahy. „Sháněli jsme pozemek, který chce skoro každý. Parcelu jsme koupili i s chatkou těsně před covidem a v pandemii stavěli,“ vzpomínají.
Příprava a rozvaha
„Chtěli jsme stavět šetrně k přírodě, proto jsme se rozhodli pro slámu. Oslovili jsme kamaráda, architekta Pavla Uličného, tehdy čerstvého absolventa. Navštěvovali jsme konference o přírodním stavitelství (Baobaby přírodní stavby, Příběhy domů…) a přitom jsme se seznámili s lidmi ze StrohNatur, kteří nám pomohli se svépomocnou realizací,“ zmiňuje majitelka.
Jakub Jirků z této společnosti připomíná, že i když stavíte dům ze slámy, nebude to zcela zadarmo. Jde o kvalitní stavbu s množstvím řemeslné práce a detailů, cenově srovnatelnou s konvenční výstavbou, ale ve vyšším komfortu i co se týká zdravého bydlení.
Náklady se dají redukovat svépomocným stavěním či formou asistovaných workshopů. „Je krásně žít v domě, který vznikl s pomocí přátel. Víme, kdo z nich postavil zeď nebo ji omítl. Energie se tu drží, dům si to pamatuje,“ pochvalují si manželé.
Jasně – svépomocně
„Učíme stavebníky spoléhat se na sebe, ukazujeme jim postupy, připravujeme nákupní seznamy materiálů. Přínosem svépomocného stavění je společně strávený čas,“ upozorňuje Jakub Jirků z firmy StrohNatur.
„Dělala jsem tu i stavbyvedoucí, objednávala materiál a kamarádskou výpomoc. Případně řemeslníky na práce, které jsme sami dělat nemohli. Museli jsem se naučit spoustu činností včetně náročného nanášení hrubé vrstvy hliněných omítek. Manžel se pustil do elektřiny, pomáhal s odléváním základové desky a stavbou dřevěné konstrukce. Měli jsme štěstí na firmu, která ji prováděla. A podle čeho jsme ji vybrali? Její majitelé při prohlídce pozemku jako jediní neřekli, že musíme pokácet starou jabloň. Tu jsme chtěli zachovat, vždyť je starší než my!“
Být v balíku
„Slámu tvoří z 97 % celulóza podobně jako dřevo. Objednáváme ji většinou u tuzemských zemědělců. Poměrně těžké stlačené balíky izolují přibližně stejně jako průmyslově vyráběné materiály. Oproti nim mají 2x lepší akumulační schopnost. Přírodní materiály (i hliněné omítky) nezadržují vlhkost. Budovy dýchají, voní, dobře se v nich spí. Pokud se ptáte na myši, tak je sláma nebaví. Stlačená je pro ně doslova tvrdým oříškem,“ popisuje Jakub Jirků z firmy StrohNatur.
Důležitý je i kontakt se sousedy – získáte informace o dané lokalitě. V návrhu je proto možné něco odclonit – na kterou stranu dům otevřít, z které jej naopak chránit. Jitka je vystudovaná divadelní výtvarnice a profesionálně se věnuje interiérovému designu. Sama navrhla interiér, s manželem připravili koncept zahrady.
Slaměná stavba nabízí benefity z hlediska energetické náročnosti, což potvrzují majitelé: „V zimě vytopíme dům krbovou vložkou, máme elektrické podlahové topení, ale elektřiny spotřebujeme málo. V létě hliněná podlaha chladí, pomáhá i částečné zapuštění domu do svahu.“
Otázky dostává i architekt Uličný: „Například jak řešit přidělání zásuvky či přesunutí příčky. Je to jednodušší než ve zděném domě. Omítku proříznete sekáčkem a schováte ji v kyblíku pro následné použití. Slámu a dřevo proříznete snadno maflem. Prasklou omítku opravíte trochou vody a hladítkem.“ Závěrem dodává, že zdrojem pitné vody je studna, odpadní vody čistí kořenová čistička. Dům je nezávislý na energiích i na režimu.
Základní údaje o projektu
- Architekti: studio Divoko (Anna Babyn a Pavel Uličný)
- Projektant: projekční a statická kancelář Fapal
- Dodavatel: StrohNatur CZ
- Zastavěná plocha: 79 m2
- Užitná plocha: 118 m2
- Obvodová konstrukce: dřevěný skelet vyplněný slaměnými balíky, hliněná omítka
- Příčky: sypaná hlína do dřevěné konstrukce, záklop z hrubých prken, hliněná omítka
- Zateplení: 350 mm sláma + 60 mm dřevovlákno
- Fasáda: ručně opalovaná borovicová prkna
- Střecha: krov se střední vaznicí, izolace slámou a dřevovláknem, krytina recyklované plastové šablony Capacco
- Okna: dřevěná, trojsklo (Okna Bauer)
- Vnitřní dveře: javor do tesařských rámů (Sapeli)
- Podlahy: hliněné dusané, dřevěné smrkové, dlažba v koupelně
- Truhlářské práce: truhlářství Mojmír Veselka
- Vytápění: akumulační kamna Romotop, podlahové topení, fotovoltaika
Autoři: Studio Divoko
Studio Divoko založil Pavel Uličný v roce 2018 po absolvování Fakulty umění a architektury TU v Liberci a momentálně ho tvoří šestičlenný tým. Architekti nabízejí klientům spolupráci celou dobu trvání projektu – od první skici přes technickou dokumentaci až po organizaci stavby a komunikaci s řemeslníky. Hlavním tématem ateliéru zaměřujícího se na moderní bydlení s použitím přírodních materiálů jsou útulné prostory a zdraví, nikoliv chladné a minimalistické stavby.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 7/2026.
Související články
Zdroje:
- Eva Vacková ,
- Časopis Dům&Zahrada