Postupná výsadba se často používá k pěstování zeleniny a bylinek. Spočívá v tom, že se se plodiny sázejí s časovým rozestupem tak, aby byla zajištěna jejich nepřetržitá sklizeň. Než abyste vysadili vše najednou, dáte do půdy jen část plodin a po určité době založíte další rostliny. A tak postupujete pořád dokola. Díky tomu bude na záhonech neustále něco dozrávat a nehrozí, že vám dojde salát či jarní cibulka.
Tato jednoduchá technika funguje dokonce i při pěstování květin. Některé druhy vykvétají od léta do podzimu, ale čas jejich kvetení trvá třeba jen tři týdny. Když je budete vysazovat postupně, prodloužíte jejich krásu na celé měsíce.
Postupná výsadba je také způsob, jak maximálně využít prostor, který máte k dispozici. Je vhodná jak pro větší pozemky, tak ji lze aplikovat, pokud máte jen několik záhonů. Ve druhém případě se vyplatí ještě víc.
Vychází z toho, že většina zeleniny potřebuje k dozrání jen třetinu až polovinu vegetačního období. V mnoha případech po sklizni zůstane místo nevyužité, i když by mohlo ještě plodit. A to je škoda. Postupná výsadba je jednoduchá a intuitivní. Vše, co potřebujete, je trochu předvídavosti a plánování.
Následná výsadba v praxi:
Další výhody neustále osázených záhonů
Kromě větší a delší produkce získáte i další výhody:
- Půda je tím, že jsou záhony obsazené celou sezónu, chráněná před erozí.
- Zbavíte se starostí, když nebudete muset najednou řešit, co s velkou úrodou. Pokud jste někdy přemýšleli, co s deseti cuketami nebo bednou rajčat, víte, o čem mluvíme.
- Zatímco přemíru rajčat nebo paprik můžete vyřešit tím, že je zavaříte nebo vyrobíte kečup, se salátem to nejde. Když budete sklízet plodiny postupně, budete mít jistotu, že je stihnete sníst a nezkazí se.
- A v neposlední řadě postupnou výsadbou snížíte riziko, že přijdete o celou úrodu díky škůdcům či chorobám. Některé totiž útočí jen v určitou dobu. S postupnou výsadbou nevkládáte všechna vejce do jednoho košíku, abychom tak řekli.
3 způsoby, jak na úspěšnou sklizeň
Postupnou výsadbu lze provádět několika způsoby.
- Můžete rozložit výsadbu stejné plodiny a sázet několik kusů každých pár týdnů. Ředkvičky, salát, kedlubny, ale třeba i kopr či koriandr vysévejte každé tři týdny. Tak dosáhnete nepřetržité sklizně.
- Poté, co jedna plodina dozraje, vysadíte na její místo jiný druh zeleniny. Třeba po hrachu dejte do země fazole. Tato metoda nejlépe funguje pro plodiny s krátkým vegetačním obdobím.
- Zasaďte rychle rostoucí rostliny mezi ty, co mají dlouhou vegetační dobu. To je nejlepší volba, pokud máte jen omezený prostor a chcete vypěstovat co nejvíc. Rychlejší plodiny po sklizni uvolní místo pomaleji rostoucím druhům.
Nejlepší plodiny pro následnou výsadbu
Jsou některé plodiny vhodnější než jiné? Stručně řečeno, ano. I když nejvíc záleží, kterou metodu z výše zmíněných použijete. Nejčastěji se pro postupnou výsadbu používají následující plodiny:
mrkev, ředkvičky, řepa, hlávkový salát, špenát, kedluben, rukola, fazole, hrách, bazalka, koriandr, petržel, fenykl, kopr, sladká kukuřice a další!
Jak začít?
Klíčem je dobré plánování. Zejména pokud začínáte, je to nezbytnost. Důležité je znát délku vegetačního období ve vaší oblasti. I v tak malém státě, jako je Česká republika, existují značné rozdíly třeba mezi Polabím a horskými oblastmi.
Vytvořte si seznam plodin, které chcete pěstovat. Zjistěte, jak dlouhou dobu potřebují od výsevu po sklizeň.
U jednotlivých druhů zeleniny si pořiďte odrůdy, které jsou vhodné k celoročnímu pěstování. Případně zakupte dva druhy: jeden pro jarní a podzimní sklizeň a druhý pro letní pěstování. Při vysokých teplotách a dlouhých dnech nebudou plodiny, které prospívají na jaře a na podzim, růst.
Nebuďte líní a vytvořte si nákres záhonů s časovým harmonogramem výsevů a seznamem odrůd. Tak si nejlépe uděláte představu, jak to bude dohromady fungovat a kolik toho sít a vysazovat.
